Radiologie je lékařský obor, který k určení diagnózy využívá zobrazovacích technik. Některé tyto technologie se užívají i k léčení.
Zpočátku se tento obor zabýval pouze rentgenologií, což byla práce s přístroji vyzařujícími rentgenové paprsky. Tyto přístroje byly schopny vydávat pouze vizuální informace o skeletových částech těla.
Postupně, s rozvíjející se technickou revolucí,se začaly k diagnostice a léčení využívat i přístroje, které jsou schopny zdravotní stav vyhodnocovat mnohem kvalitněji a podrobněji, na základě ultrazvukových vln, počítačové tomografie, magnetické rezonance, penetrantního záření.
Výsledky vyšetření jsou zobrazovány velmi podrobně, trojrozměrně, s přesným určením ohniska zdravotních kompilací. Většinou jsou vyhodnocovány pomocí počítačové techniky.
Z pohledu využití dělíme radiologii na diagnostickou a terapeutickou. Diagnostická radiologie se dělí podle anatomického umístění zobrazovaného objektu. Tento obraz slouží ke stanovení diagnózy a určení dalšího léčebného postupu.
Významný je pokrok v oblasti onkologie, kde se ozařování stalo jednou z účinných léčebných metod. Dnes je onkologická radiologie samostatným vědeckým odvětvím. Samostatným oborem je také nukleární medicína.
Z výše uvedených informací vyplývá, že radiolog musí být specialistou nejen v oblasti medicíny, ale především vysoce specializované přístrojové techniky a pochodů, které její využití doprovázejí. Tato technika se neustále vyvíjí a proto je třeba stále sledovat nejnovější trendy a v dané oblasti se vzdělávat.
