Děložní myom, označovaný též jako leiomyom či fibrom, je jedním z nejčastějších nádorových onemocnění, z 99 % benigního, tedy nezhoubného typu, které postihuje 20 – 60 % ženské populace, nejčastěji v rozmezí 25 – 50 let věku, existují však i případy výskytu v dětském či postpubertálním věku a výskyt tohoto onemocnění u žen ve fertilním věku rok od roku celosvětově roste.
Jedná se o kulovitý útvar, který je na pohmat tužší než okolní tkáň a je tvořen nepravidelně seskupenými buňkami hladké svaloviny. Je různě veliký a jeho drobná varianty jsou zjistitelné pouze pomocí ultrazvukového vyšetření.
Příznaky myomaztosy nemusí být delší dobu vůbec žádné, později se mohou projevit jako nepravidelná nebo silná menstruace, bolesti v podbřišku nebo bolesti zad, tlak na močení a další příznaky, které však mohou souviset také s jiným onemocněním. V neposlední řadě může být taktéž jednou z příčin sterility a infertility(potrácení) u žen ve fertilním věku. Při expanzivním růstu v těhotenství může tlakem na plod způsobit jeho poškození, potracení či předčasný porod.
Diagnóza se zjistí na základě gynekologického vyšetření a následně se stanoví i léčba. Při stanovení způsobu léčby je důležitá nejen velikost útvaru, ale i jeho lokalizace. Při diagnostických nejasnostech může pomoci i nákladnější vyšetření pomocí magnetické rezonance. Na zvoleném způsobu léčby závisí nejen ústup obtíží ale i šance pacientky následně otěhotnět a porodit zdravé dítě.
Drtivá většina myomatosních onemocnění dělohy se ještě na většině pracovišť u nás řeší odnětím dělohy( hysterectomií-abdominální,vaginální, laparoskopickou ). Taková operace je ale z pohledu reprodukce koncem naděje na další těhotenství a velkým zásahem do integrity malé pánve a pánevního dna.
Vzhledem ke zvyšující se četnosti tohoto onemocnění u žen ve stále mladším věku a jejich požadavku na řešení jejich onemocnění nejen s ohledem na zbavení obtíží s ponecháním dělohy ale i na zachování možnosti další koncepce, se v poslední době některá špičková pracoviště snaží najít nové postupy, které by odstranily či ošetřily myomy tak, aby zachovaly ženě dělohu i s možností početí, donošení a porození zdravého dítěte i přes to, že onemocněly myomatosou dělohy.
Léčba:
V současné moderní medicíně se k léčbě myomů, s ohledem na jejich velikost a lokalizaci a s ohledem na věk ženy a eventuální možnost dalšího otěhotnění, využívá několik metod:
1. Hormonální léčba – formou blokády menstruačního cyklu. Tato forma má však jen přechodný efekt a protože se využívá pro přechodnou zástavu růstu či zmenšení myomu a jeho krevního zásobení před chirurgickým zákrokem.
2. Hysterektopická resekce – vhodná u menších útvarů a většinou je nutno ji po čase opakovat
3. Laparotomická event. laparoskopická enukleace – jedná se o náročný operační zákrok, avšak výsledkem je úplné odstranění myomu.
4. Uzávěr uterinní artérie - dojde k ischemizaci dělohy s myomy a jejich postupnému zmenšení
5. Experimentální metody - LSK a FUS, které jsou zatím finančně velmi náročné a nemají jednoznačný výsledek
6. LSK-UZ – asistovaná selektivní laparoskopická myolýza - nová metoda spočívající v selektivní koagulaci cévní stopky myomů za přímé ultrazvukové „power color detekce“, kdy sonografista „ navádí“ speciální operační nástroj operatéra přímo k přívodní, vyživující, cévě myomu a ta je poté uzavřena unipolární kalibrovanou jehlou event. bipolární vidlicí.Ovlivňuje pouze myomy s minimálním poškozením okolní funkční tkáně dělohy Výsledkem je jejich trvalé zmenšení až o 50-80% za 6 měsíců s minimem pooperačních komplikací a možností následné gravidity.
