Genetika

Genetika (z řeckého genno γεννώ= plodím, rodím) je biologická věda, zabývající se dědičností, geny a proměnlivostí organismů. Název souvisí též se slovem gen, které označuje jednotku dědičné informace. Název genetika byl navržen Williamem Batesonem v roce 1906, když ji definoval jako: „Studium křížení a šlechtění rostlin“ a až později se vyvinula představa o genetice jako o vědě zabývající se dědičností všech organismů[1]. Základy genetice položil Gregor Johann Mendel, když dělal pokusy na rostlinách. Snažil se je křížit a předpokládal, že část genetické informace dědí rostlina po jednom rodiči a druhou část po druhém rodiči. Zkoušel to v klášteře na hrachu. Jeho poznatky nebyly pro tehdejší společnost přijatelné a tak zůstaly na delší dobu zapomenuty.

Dědičnost a proměnlivost organismů tvoří podstatu genetiky. Lidé používali základní poznatky týkající se genetiky již od prehistorie při postupné domestikaci hospodářských zvířat a užitkových rostlin.

V současnosti již genetika poskytuje účinné nástroje jak pro vyhodnocení funkce jednotlivých genů, tak i pro pochopení její molekulární podstaty a tím mimo jiné, umožňuje kvalitativně zcela odlišnou práci v současném šlechtění a v práci s dědičností.

V každém organismu je genetická informace přechovávána v chromozómech, v nichž je reprezentována chemickou strukturou obsažených molekul DNA (deoxyribonukleové kyseliny).

Imunogenetika je poměrně mladý vědní obor, vzniklý průnikem imunologie a genetiky. Zabývá se studiem genetické podmíněnosti složek imunitního systému a genetickou regulaci imunitních reakcí.