Sociálně právní ochrana dětí se zabývá problematikou dětí a mládeže do 18 let. Instituce, které problematiku řeší pracují při Krajských nebo Městských úřadech a úzce spolupracují se školstvím, pedagogicko-psychologickými poradnami, zdravotnictvím, policí, soudy a úřady na ochranu dětí a rodiny.
Legislativně problematiku pokrývá mimo jiné Trestní a občanský zákoník, Zákon o rodině, Zákon o přestupcích, Zákon o sociálně právní ochraně dětí, Zákon o právech dítěte nebo zákon 135/2006, který řeší domácí násilí.
S pracovníky, řešícími sociálně právní ochranu dětí se může setkal kdokoliv z nás. Nemusí to být jen situace, kdy se jedná o problémovou rodinu, i když těchto případů je velké množství.
Instituce řešící tuto problematiku se zabývají například odloženými dětmi, adopcemi, rodinami s pěstounskou péčí, osiřelými dětmi či dětmi žijícími v neúplných rodinách, dětmi týranými nebo zneužívanými, mravně ohroženými, záškoláky, s problematickým chováním, umístěnými ve výchovných zařízeních, Dětských domovech nebo kojeneckých ústavech, sociálně slabými rodinami.
Řízení se většinou zahajuje na základě upozornění, buď ze zdravotnického zařízení, školy, policie nebo od občanů. Pracovníci musí pak v rodině provést šetření a dále ji sledovat s dlouhodobě s ní spolupracovat. Mimoto provádějí i depistáž za účelem vyhledávání ohrožených dětí.
U sociálně slabých rodin je pomoc většinou směrována nejen k dítěti, ale k výchově rodiny, k zařazení do výukových programů, které mají rodiny stimulovat ke standardní péči o děti, kterou většinou nezvládají z různých důvodů. Pořádají se letní tábory, sportovní nebo kulturní odpoledne a takové akce, kde děti mají možnost zapojit se do běžného života a provádět aktivity, se kterými by se normálně neměly šanci setkat a které by je motivovaly ke změně životního stylu.
U dětí v
Dětských domovech nebo jiných rezidenčních zařízení se zase jedná o přípravu na běžný život po opuštění zařízení, pomoc při hledání bydlení a zaměstnání apod.
Organizace, zabývající se sociálně právní ochranou dětí, pořádají společné akce pro pěstounské rodiny za účelem předávání zkušeností a vyhledávají rodiny nové.
V případech
ohrožení nebo týrání dětí zastupují děti při soudních jednáních a jednání na policii, podílejí se na rozhodnutí o řešení situace ve prospěch dítěte. Bývají také účastníky nebo iniciátory jednání o uplatnění alimentační povinnosti a vypracovávají dobrozdání v případech soudních sporů v rozvodových řízeních nebo určení práv rodičů.
V poslední době jsme mohli zaznamenat i účast těchto institucí v případech
únosu dítěte. Právě těchto případů v poslední době přibývá s otevřením hranic a zvýšením počtů
sňatků s cizinci.
V případě problematického chování a
kriminality dětí nebo dětí umístěných v diagnostických ústavech působí v těchto institucích sociální kurátoři pro mládež, kteří mají za úkol děti sledovat, pracovat s nimi a pomáhat jim s návratem do normálního života.
Oddělení sociálně právní ochrany dětí na Městských a obecních úřadech jsou stejně nebezpečná pracoviště, jako například oddělení, kde se vyplácejí sociální dávky. Musíme mít na paměti, že pracovnicemi těchto oddělení jsou většinou ženy a mají za úkol jednat s osobami násilnickými, mravně narušenými, asociálními, které mají pocit, že je zasahováno do jejich práv a podle toho se chovají. Ne vždy je možno jednat v doprovodu policie. Pracovnice tedy musí být speciálně vyškoleny a musejí mít velké zkušenosti a míru empatií, aby tato náročná jednání zvládly bez újmy na zdraví, ale ve prospěch ohrožených dětí.