Osoby se zdravotním postižením
patří mezi skupinu osob ohroženou sociální exkluzí ze zdravotních důvodů. V české populaci je asi 10% takto postižených osob, kterým jejich  zdravotní stav a z něho vyplývající znevýhodnění brání v ekonomickém a sociálním začlenění a  snižuje jejich hodnotu na trhu práce nebo jim ztěžuje přístup ke vzdělání. Jejich zdravotní stav i začlenění do skupiny osob se zdravotním postižením je přesně definováno v zákoně.

S rozvojem civilizace se ale  počty osob se zdravotními problémy stále zvyšují. Na jedné straně lékařská věda výrazně pokročila v diagnostikování zdravotního postižení a je schopna velmi časně definovat rizika a podniknout kroky k jejich odstranění a sledování. Na druhou stranu, vlivem životního prostředí a stylu, je populace zdravotním postižením více ohrožena. Za poslední léta byl zaznamenám nárůst zejména civilizačních chorob a duševních onemocnění, jejichž rejstřík je velmi široký a nelze postihnout všechny jeho aspekty tak, aby byly dopady vždy minimalizovány.

Vyrovnáním příležitostí pro osoby se zdravotním postižením se zabývají státní orgány i nestátní neziskové subjekty. Dříve celou problematiku pokrýval Svaz invalidů, který však působil jen jako spolkový objekt a sdružoval celou škálu osob se zdravotním postižením. Po listopadu 1989 však vznikla potřeba jiného typu organizace, která by nevyvíjela jen spolkovou činnost, ale byla odborným a také důstojným partnerem pro státní správu. Organizace zdravotně postižených prošly několika stupni reformy a v současné době je nejvýznamnějším subjektem  Národní rada zdravotně postižených. Zejména její legislativní skupině se již několikrát podařilo zmírnit ekonomické a společnské dopady na tuto ohroženou skupinu.

Dopady zdravotního postižení na život občanů pomáhá legislativa řešit systémem různých úlev, příspěvků, dávek pro osoby se zdravotním postižením, které by jim měly napomoci k vyrovnání příležitostí. Motivační programy  pak mají zvýšit zájem zdravé populace o pomoc při začlenění této skupiny do společnského života.

Každá skupina osob se zdravotním postižením má svá specifika a potřebuje pomoc v jiné oblasti. Tyto podmínky jsou podrobněji rozvedeny v dalších odkazech těchto stránek.
Mezi obecné podmínky, které se dotýkají všech skupin osob se zdravotním postižením, patří systém přiznávání invalidních nebo částečných invalidních důchodů, přiznávání mimořádných výhod, příspěvků na péči, příspěvků na kompenzační pomůcky, odstraňování architektonických barier pro osoby s omezenou hybností a orientací nebo podmínky pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Nezastupitelná, i když často nedoceněná, je pro tuto skupinu také poradenská činnost, kterou se zabývají zejména nestátní neziskové subjekty.


Děti se zdravotním postižením.
Zvláštní pozornost je třeba ve skupině osob se zdravotním postižením věnovat zdravotně postiženým dětem. Ne vždy totiž legislativa postihuje všechny aspekty nutné péče a odlišnosti od specifik zdravotně postižených dospělých osob.
V této skupině je mnohem více zainteresována rodina i okolí dítěte a  mnohé problémy, které takto postižená rodina řeší nejsou zákonem vůbec definovány. Péče o zdravotně postižené dítě je celoživotní, velmi náročná jak fyzicky, tak zejména psychicky a není finančně vůbec ošetřena tak, aby byla chráněna jak pečující osoby, tak dítě, pokud se dožije dospělého věku a ztratí pečovatele.

Dítěti je nutno nejen zajistit přístup ke vzdělání, rehabilitaci a společenským kontaktům, ale zajistit na ně i prostředky, které v rodině vždy chybí, protože jeden z jejích členů nemá, kvůli péči, možnost se zapojit do ekonomické činnosti.  Často jsou nutné složité a drahé lékařské zákroky, které mohou zdravotní stav dítěte změnit. Důchod, který je pečovateli vypočítán ze systému sociálních dávek nedosahuje ani životního minima, není zajištěna psychologická pomoc pro pečující rodiče ani právní ochrana, poradenskou službu si většinou rodiče zajišťují sami svépomocí, v dobrovolnických organizacích, ve kterých působí.  Zřizování chráněného bydlení je pro regiony a obce náročné, v některých regionech se problematikou nikdo nezabývá.

Při přípravě legislativních opatření se většinou  využívají informace z oblastí, kde dobře funguje záchranná síť, sociální služby i neziskové subjekty. Systém pomoci není ucelený a pokud rodina žije v regionu, kde nejsou sociální služby zařazeny mezi priority, problém se často objeví jen náhodně nebo vůbec ne.
S kumulací problematiky osob se zdravotním postižením, kontakty a poradenstvím, které se týká všech skupin a dalšími zajímavostmi se můžeme setkat na celostátních výstavách Handicap-Pragomeica, který se koná na jaře v Praze a nebo na Rehaprotexu, který můžeme navštívit na podzim v Brně.

Osoby se zdravotním postižením by tedy měly být jedním z hlavních uživatelů sociálních služeb v rozsahu, který umožní maximálnímu počtu takto postižených lidí plnou, nebo alespoň částečnou integraci. 

Ankety