Velikost textu:

Za tzv. příznaky dolních močových cest u mužů se v desítkách procent skrývají jiná onemocnění, z nichž je nejvážnější karcinom prostaty, jehož výskyt stále stoupá. Může jít také o hyperaktivní měchýř. Proto by měly být jakékoliv potíže s močením důvodem k návštěvě urologa a k pečlivému vyšetření.

V minulosti se odborníci domnívali, že za potížemi s močením starších mužů se vždy skrývá benigní hyperplazie prostaty, benigní zvětšení prostaty nebo zúžení (stlačení) močové trubice zvětšenou prostatou. Velmi často je však nemožné prokázat příčinnou souvislost mezi benigní hyperplazií prostaty, či jiným onemocněním a tzv. příznaky dolních močových cest – tedy potížemi s močením. Současné medicínské poznání svědčí pro to, že ne všechny potíže s močením jsou způsobeny onemocněním prostaty, ale mohou být zapříčiněny hyperaktivitou svaloviny močového měchýře tzv. syndromem hyperaktivního měchýře (OverActive Bladder, OAB) nebo poruchou funkce ledvin (zejména při zvýšené tvorbě moči v nočních hodinách).

Benigní hyperplazie prostaty (BHP), která se projeví jejím zvětšením, nebo jen mikroskopickými změnami ve struktuře předstojné žlázy bez jejího zvětšení, se vyskytuje u 50 % mužů po padesátém roce a téměř u 90 % osmdesátiletých. Avšak jen u části mužů vyvolává benigní hyperplazie prostaty potíže s močením, u značného počtu mužů jde o současný výskyt dvou na sobě nezávislých onemocnění: po odstranění překážky v odtoku moči (po operaci prostaty) vymizí potíže si močením jen u části mužů. Avšak léčí-li se současně hyperaktivita svaloviny močového měchýře, léčebné výsledky jsou výraznější.*

Podle slov doc. MUDr. Jana Krhuta, PhD., urologické oddělení FN Ostrava, by měl být každý pacient, jehož obtěžují potíže s močením, vyšetřen. Nelze spoléhat na účinky volně prodejných léků a potravních doplňků. Vždy je nutné objasnit, o jaké onemocnění se skutečně jedná, vyloučit možnost karcinomu prostaty a zahájit skutečně účinnou léčbu. Rozhodně neplatí: „Za všechno může prostata“.

*Podle: Guidelines on Conservative Treatment of Non-neurogenic Male LUTS, European Association of Urology, 2010

Základní informace

• Příznaky dolních močových cest u mužů (LUTS)
• Symptomy (příznaky) dolních močových cest (LUTS, Lower Urinary Tract Symptoms) by se laicky daly vysvětlit jako potíže s močením, někdy mylně vztahované pouze k zvětšení prostaty. Urologové je rozdělují na jímací, mikční a postmikční.
• Jímací příznaky
• Naléhavé nucení na močení – urgence
• Časté močení ve dne – frekvence
• Časté močení v noci – nykturie
• Inkontinence moči
• Mikční (evakuační) příznaky
• Slabý proud moči
• Přerušovaný proud moči
• Nutnost tlačení při močení
• Obtížné spuštění močení
• Postmikční příznaky
• Odchod moči po ukončení mikce
• Pocit neúplného vyprázdnění

Prostata (předstojná žláza)

• Je součástí mužského pohlavního ústrojí. Jde o oválnou žlázu, která obepíná počátek močové trubice pod močovým měchýřem. Prostata je tvořena několika desítkami drobných žlázek, které ústí spolu s chámovodem a semennými váčky do močové trubice v její prostatické části. Mezi žlázkami je hladká svalovina, která se podílí na jejich vyprazdňování. Prostata produkuje sekret, který se vylučuje při ejakulaci, a obsahuje látky nutné pro činnost spermií.

Prostata se dělí na tři části:

• centrální zóna – část u močového měchýře,
• periferní zóna – část na okraji,
• přechodná zóna – mezi centrální a periferní – u této části prostaty dochází s rostoucím věkem ke zvětšování a možnému narůstání tlaku na močovou trubici.  

Onemocnění související s LUTS

Benigní hyperplazie prostaty (BHP)

• Nezhoubné zbytnění prostaty je jedno z nejběžnějších onemocnění. Změny v mikrostruktuře prostaty (charakteru benigní hyperplazie) jsou přítomny u 8 % čtyřicetiletých, 50 % padesátiletých a 88 % osmdesátiletých mužů. Avšak jen polovina z nich má prostatu skutečně zvětšenou a jen u části z nich prostata stlačuje močovou trubici a působí potíže s močením (mikční a postmikční LUTS).
• Útisk močové trubice zvětšenou prostatou (BOO, Benign Outlet Obstruction):
• BOO je prokazatelné u 48 – 53 % mužů s příznaky dolních močových cest.
• Detruzorová hyperaktivita (hyperaktivní měchýř, OAB) je prokazatelná pouze u 50 % mužů, jejichž močová trubice je zúžena v důsledku benigní hyperplazie prostaty (BOO).
• Detruzorová hyperaktivita (hyperaktivní měchýř, OAB) je však prokazatelná u 43 % mužů bez zúžení močové trubice zvětšenou prostatou (BOO).
• Jímací symptomy (urgence, frekvence, nykturie a inkontinence) odeznívají po chirurgickém odstranění obstrukce (zúžení močové trubice) v 50%.

K rizikovým faktorům BHP počítáme kromě vyššího věku vliv testosteronu, dědičnost (existuje i familiární forma BHP), stravovací návyky, přítomnost diabetu, hypertenzi a další. Nevyjasněný vztah je k sexuální aktivitě, abusu alkoholu a příslušnosti k určité rase.

Diagnostika BHP
Spočívá v rozboru a posouzení pacientových obtíží při urologickém vyšetření, vyšetření prostaty konečníkem, základním vyšetření (rozboru) moče, stanovení PSA, vyšetření ultrazvukem, urodynamickém vyšetření, ev. dalším podrobném urologickém vyšetření.

Léčba

• Režimová opatření (pitný režim), poučení pacienta, ev. úprava stávající medikace, která může ovlivňovat potíže s močením (diuretika apod.).
• Farmakologická léčba (alfa-blokátory, inhibitory 5-alfa-reduktázy a další).
• Méně invazivní chirurgická léčba (využívá účinky laseru, ultrazvuku a další postupy -transuretrální mikrovlnná termoterapie – TUMT, radiofrekvenční energie – TUNA, prostatické stenty a další).
• Chirurgická léčba – existuje několik postupů, které se volí podle konkrétních potíží, velikosti prostaty a stavu pacienta.
  

(mb,TZ,foto:archiv)