Velikost textu:

Přispívá k tomu hlavně náš životní styl - způsob stravování, stres a nedostatek pohybu.

Přestože věda i v tomto oboru již hodně pokročila, stále nás choroby srdce děsí. Možná nás ale neděsí tolik, jak by bylo třeba, protože změnit cokoliv na našem navyklém životě se nám příliš nechce. Kouříme, pijeme hodně kávy a alkoholu, máme rádi dobré  a nezdravé jídlo  a už malé děti mají sklony k obezitě. Je to celosvětový problém.

V roce 1965 však v pražském IKEMu poprvé použili přístroj, který může spoustě lidí s kardivaskulárními problémy zachránit život. Je to krabička dnes již miniaturních rozměrů, která dokáže naše srdce povzbudit, podpořit jeho činnost a vyrovnat jeho rytmus. Už její název - kardiostimulátor - říká jasně, k čemu přístroj slouží.

Nejčastěji mají kardiostimulátor voperován pacienti trpící srdeční arytmií. Naše srdce pracuje trvale v určitém tempu, které se mění se zvyšující se námahou nebo klidovými polohami. Pokud ovšem tyto rekace  správnému tempu neodpovídají, dostává se do dvou mezních poloh - bradykardie a tachykardie. Srdce se tak nepřiměřeně namáhá, protože organismus nemá dostatek kyslíku a energie pro zajištění základních životních funkcí.

V minulosti pro takové pacienty nebyla žádná naděje, unavené srdce přestalo pracovat velmi brzy. Díky této krabičce poslední záchrany přežívají dnes i ti, kdo by dříve neměli šanci.

První přístroj, který pokusně vyrobil ing. Vladimír Bičík CSc. byl  robustní a poměrně těžký a ani nevydržel dlouho pracovat  Dnes používané  přístroje jsou velké jen asi 2 - 3 cm, jsou mnohem lehčí a mají také mnohem delší životnost.

Pacienti, kterým je přístroj implantován  mohou vykonávat prakticky vše, kromě těžké fyzické práce  a namáhavých sportovních činností. Vedou plnohodnotný  a aktivní život  jen s několika omezeními, se kterým jsou dobře seznámeni. Pokud pacient dodržuje lékařská doporučení a je ukázněný, má před sebou po implantaci kardiostimulátoru ještě dlouhý a spokojený život.

Vědecký výzkum se přesto stále zaměřuje na zdokonalení těchto životadárných přístrojů, prodloužení jejich  životnosti a také použití materiálů, které by byly schopny vydržet zátěž nových vyšetřovacích metod a posunuly tak léčbu chorob srdce ještě o hodný kus kupředu.