Velikost textu:

Podle odhadů je nepříznivým účinkům hluku v Evropě vystaveno 30 miliónů lidí. Předpokládá se, že ve světě je nepříznivým účinkům hluku s následkem ztráty sluchu vystaveno deset procent populace.

"Nejvíce hluk poškozuje vláskové buňky v uchu. Při překročení 120 decibelů tyto buňky zanikají. Ztráty sluchu je možné dosáhnout při opakované expozici hluků kolem 100 decibelů, které se vyskytují např. na diskotékách," vysvětluje Josef Syka z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR (AV).

Nebezpečný je podle jiného výzkumu hluk, kterému jsou vystaveni novorozenci v inkubátorech. Podle odborníků u nich může poměrně krátké působení hluku vést k trvalým změnám sluchu.

K mimosluchovým účinkům hluku patří obtěžování, rozmrzelost, únava, nesoustředěnost, pokles pracovního výkonu a nálady, poruchy spánku a zvýšení hladiny stresových hormonů. Závažnějšími projevy jsou onemocnění kardiovaskulárního systému či vysoký tlak. Podle studie z roku 2006 v okolí letišť jednoznačně vyšší počet obyvatel trpí infarktem myokardu a ischemickou chorobou srdeční.

Nejvíce lidi obtěžuje hluk z automobilů

Podle studie subjektivního vnímání hluku 8500 obyvatel z osmi evropských měst Evropany nejvíce obtěžuje automobilová doprava, následuje hluk z okolních domácností, letecký provoz, hluk pracovního prostředí a železniční dopravy. Podle české studie je hlukem obtěžována skoro polovina lidí z deseti největších měst ČR.

Poškození sluchu lze předcházet zkrácením pobytu v hlučném prostředí na minimum, snížením intenzity zvuku osobních přehrávačů a chrániči sluchu. Léčit lze ztrátu sluchu částečně léky, velmi účinný je podle Syky kochleární implantát, který na světě využívá 100 000 lidí, v Česku přes 300 lidí. Na světě ho podle Syky vyrábějí jen tři firmy.