Velikost textu:

Mezi nejčastější psychické obtíže patří  zhoršující se paměť. Lidé si stěžují, že si špatně  vybavují jména či méně frekventovaná slova, hůře se učí  novým věcem. Takové stesky bývají "normální". Někdy přesáhnou hranici normy. Pak hovoříme o tzv. mírné kognitivní poruše.

Mírná kognitivní porucha znamená lehké zhoršení paměti nebo jiných mozkových poznávacích funkcí, které lze objektivně zjistit podrobným vyšetřením.

Člověk zůstává nadále soběstačný, i když může mít již určité potíže při některých aktivitách, vypomáhá si různými pomůckami (poznámky, lístečky, seznamy atd.). Je zřejmé zhoršení oproti předchozí úrovni fungování. Mírná kognitivní porucha může být prvním projevem počínající Alzheimerovy nemoci nebo jiné choroby mozku a přejít do demence.

Mírnou kognitivní poruchou trpí téměř 20 % populace nad 65 let. Ve věku 65 let je demencí postiženo asi 5 % populace, s rostoucím věkem její výskyt stoupá.

Lidé s demencí mají narušenu řadu mozkových poznávacích funkcí včetně paměti a myšlení v takové míře, která omezuje jejich soběstačnost. Nemocní potřebují pomoc druhé osoby zprvu jen při řešení složitějších úkonů, např. finančních či organizačních. Později vyžadují pomocnou ruku i při přípravě jídla či oblečení, v pokročilých stadiích při hygieně apod. Nejčastější příčinou demence je Alzheimerova nemoc (AN) (cca 60 % případů), mluví se pak o Alzheimerově demenci.

Alzheimerova nemoc je trvalé onemocnění mozku vedoucí k řadě změn, v jejichž důsledku odumírají mozkové buňky a zhoršuje se fungování mozku. Mezi 65. a 70. rokem života jsou postižena 2-3 % populace. Každých 5 let se toto procento zhruba zdvojnásobuje. Ve věku nad 85 let trpí AN téměř polovina osob. V Česku žije v současné době asi 130 tisíc pacientů s touto diagnózou a každým rokem jejich počet narůstá.

Projevy mírné kognitivní poruchy či demence mohou být způsobeny nebo zhoršeny:

• tělesným onemocněním (např. chudokrevností, chronickým onemocněním srdce či plic),
• psychickou poruchou (např. depresí, úzkostnou poruchou, chronickým stresem).

Podle výsledků základního vyšetření tělesných funkcí (laboratorní vyšetření, EKG, RTG apod.) a psychického stavu lze odhalit případné příčiny poruchy, které lze léčit, případně zcela odstranit, a tím znovu zlepšit i fungování mozku. Proto je třeba včas vyhledat lékaře, stanovit diagnózu a zahájit léčbu.

Více informací naleznete zde