Velikost textu:

Fosfor se vyskytuje ve stravě živočišného původu, z které můžeme uvést maso, vaječné žloutky, ryby či mléčné přípravky. Jako příklad lze uvést mouku, luštěniny či ořechy. Jeho význam spočívá v tom, že je důležitou složkou kostí a zubů, společně s vápníkem.

 Logicky se největší počet nachází v kostech a zubech, asi 85 %, ale nicméně zbytek zůstává v organismu v krvi a měkkých tkáních. Není to ovšem jeho jediná funkce.

Je velmi důležitý pro správnou funkci mozku a nervů. Hraje také důležitou roli v udržování rovnováhy mezi kyselinami a zásadami v tělních buňkách a tekutinách. Tato rovnováha je odborně označována jako acidobazická rovnováha.

Fosfor má také význam při tvorbě a přenosu energie. Nachází se v buněčných membránách, nukleových kyselinách a sloučenině adenosintrifosfátu, která se zúčastní přenosu energie. Jedná se o nukleotid, při jehož rozkladu na produkt adenosindifosfát dochází k uvolnění energie. Je tak důležitý pro aktivaci řady enzymů.

Případy, kde dojde v organismu k nedostatku fosforu, jsou velmi vzácné vzhledem k tomu, že je bohatě obsažen v řadě potravin. Pokud přeci jenom k nedostatku z určitých důvodů dojde, projeví se křivicí, poruchou funkce ledvin a špatným ukládáním minerálních látek v kostech, ztrátou chuti k jídlu, anémií a také zvýšeným oslabením obranyschopnosti organismu a tím pádem i zvýšenou náchylností k různým infekcím. Tento nedostatek můžeme nalézt u diabetiků, alkoholiků či dlouhodobě hladovějících.

Je důležité si uvědomit, že hospodaření organismu s fosforem souvisí s hospodařením s vápníkem. Pokud dojde k nadbytku fosforu, dochází recipročně ke snížení obsahu vápníku. Potom může dojít k oslabení stavby kostí. Nadbytek fosforu může v organismu vyvolat i nedostatek železa.