Velikost textu:

Onemocnění, které nazýváme juvenilní idiopatická artritida se objevuje v dětském věku. Projevuje se  především chronickým zánětem kloubů, které ale může být provázeno dalšími, často netypickými příznaky laboratorními i klinickými. Jako poměrně častá komplikace se vyskytuje třeba zánět oční duhovky.

Toto agresívní zánětlivé onemocnění, které má chronickou formu, může vyvolat trvalé poškození kloubů již ve velmi ranném stádiu, protože ne vždy se dá zánětlivý stav včas a účinně potlačit. Pokud dojde k této situaci, je poškození kloubů nezvratné a dítě vstupuje do života s těžkými trvalými následky.

Choroba se vyznačuje kolísavými stavy. Statisticky se udává výskyt na jedno dítě z tisíce, přičemž dívky bývají, zatím z  neznámých důvodů, postiženy častěji než chlapci.

Příčina revmatických chorob totiž dosud nebyla plně objasněna a současná medicína tyto nemoci neumí zcela vyléčit. Cílem terapie je proto omezit aktivitu onemocnění, zpomalit jeho postup a zmírnit jeho projevy.

Juvenilní idiopatická artritida se léčí především v dlouhodobým, většinou nitrožilním  podáváním léků a speciální rehabilitací. V poslední době je nedostatečný účinek klasické léčby nahrazen  tzv. biologickými léčivy.

Jedná se o produkt genetického inženýrství, kdy se k léčbě používá speciálně vyrobená látka, která na rozdíl od ostatních léků užívaných v revmatologii působí velmi cíleně na určitý zánětlivý mediátor, jenž hraje při tomto onemocnění klíčovou roli.
Tato léčba však zatím nemůže být aplikována ve všech případech vzhledem k možným závažným nežádoucím účinkům. Patří mezi ně vedle alergických reakcí také aktivace infekcí včetně tuberkulózy. Proto lze tyto léky podávat jen za podmínky důkladného sledování pacienta.

Teprve výsledky ukáží, jakou má tento způsob léčby budoucnost. Zejména rodiče nemocných dětí ale doufají, že tato novinka pomůže jejich dětem k návratu do plnohodnotného života.