Velikost textu:

Každá maminka nebo babička si přeje hlavně to, aby jejich děti byly zdravé a dobře prospívaly. Snaží se proto přizpůsobit jejich stravu tak, aby dětský organismus dostával jen to nejlepší, co je potřeba k jeho zdárnému vývoji. Často ono „nejlepší“, z pohledu matky nebo babičky však nemusí být to nejlepší z pohledu správné výživy pro rozvíjející se dětský organismus.

Některé potraviny, které svým dětem dáváme obsahují sice potřebné látky, ale jsou příliš kalorické a zakládají dětem na pozdější obezitu a kardiovaskulární nebo diabetické problémy. Musíme mít na mysli, že dnešní děti mají mnohem méně pohybu a nižší výdej energie než dříve a počítat s tím při sestavování jídelníčku.

Jindy zase matky, které jsou posedlé módním zdravým životním stylem propagují makrobiotickou, vegetariánskou nebo dokonce veganskou stravu, která dítěti zcela určitě nedodá dostatek vitamínů, minerálů a hlavně živin potřebných pro optimální růst a také pro vývoj vnitřních orgánům, nervové soustavy a mozku. V přípravě dětské stravy bychom se tedy měli pohybovat mezi těmito dvěma extrémy.

Pokud se stane dospělému jedinci, že má sklony k obezitě, začne většinou držet redukční dietu. To je u dětí velmi problematické, protože omezením  příjmu některých potravin bychom mohli zároveň omezit přísun látek, které jsou důležité pro zdravý vývoj dítěte.

Součástí diet bývá zvýšený příjem vlákniny. Ta je důležitá i u dětí, ale v menším množství než u dospělých. Pokud má totiž dítě vysoký příjem vlákniny a správný pitný režim, bývají většinou výsledkem průjmy. V opačném případě, kdy dítě nepřijímá dostatek tekutin se zase objevuje zácpa, nevysvětlitelné bolesti břicha a další zažívací potíže.

V dětské stravě by se měl objevovat vyvážený poměr všech potravin, které tělo k vývoji potřebuje, tedy i těch, kterým se dospělí vyhýbají. Pokud chceme, aby se dítě stravovalo zdravě, musíme tomu přizpůsobit jídelníček celé rodiny. Určitě nám to prospěje také a dítě nebude mít pocit omezování nebo výjimečnosti,. Pokud jí zeleninu nebo ryby celá rodina, není na tom nic divného, ale servírujeme-li na talíř každému něco jiného, snaží se naše dítě vybírat si jen to, co mu chutná.

V posledních letech se objevila nová potraviny – sója a výrobky z ní. Hospodyňky si na ni zvykly a v mnoha rodinách, zejména těch, kde se snaží vylučovat z jídelníčku maso se sója stala jeho plnohodnotnou náhradou.

Ano, obsahuje velké množství zdraví prospěšných látek, vitamínů, minerálů  a nenasycených mastných kyselin. Z hlediska stravování dospělých vůči ní nejsou zásadní výhrady.

Avšak nevyvinutý dětský organismus by měl sóju konzumovat jen v omezeném množství. Obsahuje totiž také látky, které blokují využití některým vitamínů, enzymů  a minerálů. V sóji byl objeven vysoký obsah hormonu estrogenu, který má vliv na plodnost. Z těchto důvodů je třeba se mít na pozoru. Lékaři vůbec nedoporučují, aby se sója vyskytovala v kojenecké stravě, protože bylo zjištěno, že v jedné lahvičce kojenecké výživy je v přepočtu na hmotnost dítěte a dospělé osoby tolik estrogenu, který odpovídá až pěti antikoncepčním tabletkám.

Správné stravování a stravovací návyky dětí začínají v rodině, kde máme možnost ovlivnit to, co dítě jí a naučit je jíst to, co mu prospívá. Je to velmi důležité, protože velkou část dne, zvláště u školních dětí nemáme nad dítětem takový dohled, abychom mu mohli zabránit konzumovat to, co je nezdravé a příliš mu neprospívá. Snažme se tedy o to, aby si oblíbilo potraviny, o kterých víme, že mu nemohou uškodit, ale zároveň nedělejme vědu z toho, když dítě občas zkonzumuje to, čemu my zrovna nefandíme. Pokud se to nestane pravidlem, nebezpečí určitě nehrozí.