Velikost textu:

Pokud by se snad astmatikovi  při záchvatu nedostalo rychlé pomoci, může i zemřít, neboť při něm dochází ke zhoršené průchodnosti průdušek, která je způsobena jejich křečovitým stažením, otokem nebo zvýšeným zahleněním, které znemožňuje dýchání.

Jedná se o chronické onemocnění průdušek, které vzniká v důsledku neinfekčního zánětlivého postižení horních cest dýchacích. Jeho vznik často ovlivňuje genetika, nejčastější příčinou jsou alergie, roztoči, domácí prach, zvířata, pyly a vzdušné plísně, ale i další alergeny. Ke vzniku astmatu přispívají také zanedbaná bronchopneumonální onemocnění, opakované virové infekce a nebo imunitní poruchy.

Projevuje se dusivými záchvaty kašle nebo  výdechovou dušností. Kašel často rychle přejde do záchvatového stavu. Při záchvatu, jehož nástup jsou už zkušení astmatici schopni odhadnout je nutné ihned použít léky které roztahují průdušky. Tyto léky se zpravidla inhalují a pacienti je nosí stále při sobě v malém inhalátoru.

Velmi důležité je, aby pacient zachoval klid a měl zajištěn dostatečný přísun kyslíku. Pokud nemá pacient lék u sebe a záchvat pokračuje, je třeba přivolat rychlou lékařskou pomoc.

Jelikož takto postižení lidé znají průběh a důsledky svého onemocnění, často může být příčina záchvatu psychická. Stres, rozčilení nebo vědomí, že u sebe nemají svůj lék, může vyvolat silný astmatický záchvat.

V České republice trpí tímto onemocněním asi 7% lidí. Může vzniknout kdykoliv během životě, ale nejčastěji jím bývají postiženy děti.

Diagnostikované astma je třeba začít ihned léčit, ale musíme pamatovat i na léčení všech onemocnění horních cest dýchacích, nachlazení, chřipek a banálních kašlů a rýmy, které se mohou zanedbáním vyvinout právě v toto těžké dýchací onemocnění.
Pokud je ovšem pacient řádně léčen a vyvaruje se rizikových faktorů, které mohou být spouštěči záchvatů, není problém, aby prožil dlouhý  a kvalitní život bez větších omezení. Určitě bychom byli překvapeni, kolik sportovců nebo lidí vykonávajících náročné profese tímto onemocněním trpí.