Velikost textu:

I když máme pocit, že jsme je nespustili z očí, najednou je malér na světě. Dítě na sebe něco stáhlo, strčilo ruku do hrnku s čajem, odněkud spadlo a nebo se najednou začne dusit.

I když starší generace poukazují na to, že během jejich dětství  je nikdo nehlídal  a nestaral se o jejich bezpečí tak, jak je tomu dnes, stojíme před skutečností, že dnešní děti jsou buď méně obratné a předvídavé, nebo je kolem nich mnohem více nebezpečných věcí. Dokonce i výrobci hraček se jistí a v obchodě pomalu nenajdete hračku, na které by nebylo označení "Nevhodné pro děti do tří let". S čím si ale mají děti do tří let hrát?

Jedním z nejnebezpečnějších úrazů je vdechnutí nebo polknutí cizího předmětu. Dítě drobné předměty lákají a chce vyzkoušet, co se s nimi dá dělat. Někdy připomínají potraviny, pokud se vejdou do úst dají se s nimi obrušovat citlivé dásně, jindy se vejdou přesně do nosní dírky.

Dítě se může ale začít dusit i potravou, pokud nemá dosud zažité návyky přijímání tuhé potravy nebo lepivými sladkostmi, které při nešikovném nebo překotném poknutí ulpní na sliznici.

Pokud dítě něco polkne nebo vdechne a začne se dusit a dospělý, který je hlídá zpanikaří, může to mít fatální následky. Snažte se tedy vždy především zachovat chladnou hlavu! Strach a panika dospělého se snadno přenese na dítě a první pomoc může být o to složitější.

Některé pohyby, které souvisí s první pomocí v takovém případě jsou reflexem. Máme tendenci udeřit dítě do zad nebo je otočit hlavou dolů. Obojí je v podstatě správné, záleží jen na stáří dítěte a intenzitě pomoci. Prudké otočení hlavou dolů může být pro dítě stejně nebezpečné.

Kojence nebo batole do jednoho roku si položíme přes jednu ruku nebo přes koleno a opatrnými údery dlaní mezi lopatky se snažíme předmět vypudit. Pokud to nejde, položíme je na zádíčka a postupujeme stejně jako při masáži srdce.

Stejný postup je i u dítěte staršího než jeden rok. Zde můžeme ještě provést ještě další pokus a to tak, že dítě obrátíme zády k sobě a rytmicky mu stlačujeme bříško mezi žebry a pupkem. Vdechnutý předmět můžeme vyjmout teprve tehdy, když je jasně viditelný a snadno dostupný.

Někdy spolknutý nebo vdechnutý předmět vyskočí z úst hned po úderu do zad. Pokud je někde přilepen a brání v dýchání, je to horší. V každém případě je ale lépe  zavolat lékaře a i tehdy, když se nám podařilo nakonec předmět vyjmout. Dítě  je totiž třeba zkontrolovat, jestli při manipulaci nedošlo k nějakému poranění.

Pokud máte doma malé děti, je více než na místě mít po ruce telefon a číslo 155 mít v seznamu na mobilu uloženo jako první..