Velikost textu:

Ukončení těhotenství kvůli tomu není nutné. Léčba ženě pomůže a dítěti neublíží, tvrdí lékaři.
   
Budoucí maminky podle nich v takové situaci řeší otázku, zda miminko donosit. Obávají se, že se jim narodí postižené dítě, a mají také strach, že kvůli své nemoci nebudou schopné se v budoucnu o dítě postarat.
   
U žen, které nejsou těhotné, se v léčbě rakoviny prsu kombinuje operační odstranění nádoru a uzlin v podpaží, ozáření, chemoterapie a případně i hormonální léčba.
   
U nastávajících maminek je ozáření prsu nevhodné, způsobuje potraty, poškození plodu, poruchy růstu a vývoje miminka. Také hormonální léčba se u nich nepoužívá, ohrožuje matku i dítě. Naopak operace a chemoterapie ve druhém a třetím trimestru představuje pro plod malé riziko poškození.
   
V prvním trimestru je většina léků pro chemoterapii nebezpečná pro plod. V té době se vyvíjejí orgány, chemoterapie může vyvolat potrat nebo způsobit vrozenou vadu u dítěte. Naopak v druhém a třetím trimestru je poškození plodu vlivem chemoterapie poměrně vzácné.
   
Odložení léčby po porodu zvyšuje riziko pro matku až o deset procent, že se u ní objeví metastázy, tedy vzdálené nádory v jiných částech těla. Bezpečné je užívání léků proti zvracení, které může provázet chemoterapii.
   
Obvyklá léčba rakoviny prsu u těhotných je sestavena tak, aby byla co nejúčinnější a pro plod co nejšetrnější. Těhotným ženám se dávají stejné dávky léků jako netěhotným.
   
Vědci zjistili, že miminka se ženám léčeným s rakovinou prsu rodí dříve, koncem osmého měsíce, jsou o něco menší, ale většina ostatních problémů nesouvisí s léčbou. I v přírodě se vyskytuje jedno až dvouprocentní riziko vývojové vady nebo jiné nečekané komplikace.