Velikost textu:

Počet diabetiků  hlavně v civilizované části světa rok do roku stoupá. Je to dáno především životním stylem a nevhodnými návyky, díky kterým se objevuje hlavně diabetes druhého typu.

Málokdo, komu je ale tato onemocnění diagnostikováno si uvědomí možné důsledky toho, že se nebude striktně držet pokynů lékaře a bude se snažit jeho doporučení obcházet. Komplikace, které nám při diabetu hrozí se totiž neobjevují náhle. Úzce ale souvisí s poškozením cév a jejich oslabením. To je příčina tzv. diabetické nohy a také diabetické retinopatie.

Diabetická retinopatie je závažné poškození zraku, které často vede až ke slepotě. Vlivem oslabení sítnicových cév a kapilár se tvoří výdutě a z nich může prosakovat tekutina, krev a tuky. Pokud k tomuto jevu dojde na středu sítnice, v místě, kde se nachází tzv. žlutá skvrna - makula, dojde ke změnám, která jsou příčinou zhoršování zraku, rozostřování a zamlžování vidění.

Tento stav se může postupně změnit v tzv. proliferativní retinopatii, při níž se značně poškozené cévy uzavírají  a nekontrolovaně se větví  do okolních prostor makuly. Tyto nové cévy jsou velmi slabé a mohou být příčinou krevních výronů a zajizvení.

Problém je, že počáteční potíže pacienti nepřipisují diabetu, ale postupnému zhoršování zraku vlivem věku. Proto je nutno chodit na pravidelné preventivní prohlídky, aby bylo onemocnění odhaleno včas a mohla být zahájena léčba, která postup nemoci zastaví, nebo alespoň zpomalí. Musíme ale počítat s tím, že s léčbou diabetické retinopatie úzce souvisí dobrá kompenzace diabetu a tato část léčby závisí hlavně na nás.

Pokud k základní chorobě budeme mít laxní přístup  a budeme očekávat zázraky od lékaře, aniž bychom se sami snažili udržet hladinu krevního cukru pod kontrolou, nemůžeme čekat, že se nám zrak zlepší a postup nemoci se zastaví. O tom, jaké je to žít bez zraku jsme sice už leccos slyšeli, ale jen ten, koho taková ztráta postihla ví, že zrak je opravdu nejcennějším lidským smyslem.