Velikost textu:

A je to tady. Polovina národa se raduje, že přišlo jaro, všechno kolem se zazelenalo, všude je plno květů, ptačího zpěvu a bzučení včel. Druhá polovina plní čekárny alergologů a zvyšuje tržby lékáren a náklady na zdravotní péči. Jsou to lidé trpící alergiemi, které je pronásledují jako zlý sen.
Kde se alergie berou a co to vlastně je?
Obecně se dá alergie definovat jako nepřiměřená reakce organismu na neškodné látky v okolí. Tyto reakce mají základ v imunitním systému, který slouží k obraně našeho organismu, ať již proti vnitřním nebo proti vnějším vlivům. Pokud se tedy někde ve vnějším nebo vnitřním prostředí objeví látky, které by mohly organismus poškodit, imunitní systém má za úkol je zničit.
Imunitní systém ale také rozeznává  škodlivé látky od neškodných nebo dokonce prospěšných. Pokud je ale tato rozpoznávací schopnost z nějakého důvodu porušena a organismus přestane tolerovat neškodné cizí látky, vzniká alergie.
Látky, které vyvolávají tyto projevy se jmenují alergeny. Jsou to látky, na které imunitní systém zdravého jedince nereaguje, avšak alergik má dispozice vytvářet proti nim speciální protilátky – imunoglobiny. Ty se tvoří v těle při opakovaném kontaktu s alergenem a nacházíme je v krvi, kde se nabalují na tzv. žírné buňky. Spolu s nimi se pak usazují na sliznicích zažívacího ústrojí a dýchacích cest. Při kontaktu s alergenem pak reaguje žírná buňka uvolněním chemických látek do svého okolí. Těmto látkám se říká mediátoři a nejvýznamnější z nich je histamin. Tyto látky pak nejen způsobují reakce, ale přitahují další a další alergeny a reakci tak udržují stále aktivní.
V České republice je v současné době registrováno přes 2 miliony lidí, kteří trpí touto poruchou imunity. Jejími nejčastějšími formami, které velmi dobře známe, je pylová alergie spojená je sennou rýmou, záněty spojivek a atopickým ekzémem.
Senná rýma se projevuje ucpaným nosem, vodovatým výtokem z nosu  a kýcháním, kašlem a dušností, která může vést až k bronchiálnímu astmatu. Provází ji zarudnutí očí a jejich svědění a otoky vedoucí až k opakovaným zánětům spojivek.
Průvodním jevem je pak atopický ekzém, který se projevuje svědivými lézemi zejména v kožních záhybech,  olupováním kůže a hnisavými puchýřky. Svědění nás druhotně ohrožuje infekcemi, protože  zejména děti mají tendenci si místo škrábat až do krve.
Tyto projevy gradují zejména na jaře, v době, kdy je v přírodě zvýšené množství pylu  a prachu. Pokud tedy člověk trpí pylovou alergií, mívá onemocnění pravidelné cykly, které souvisí právě s přírodními pochody. Tato alergie je také prakticky neléčitelná a medicína se může specializovat jen na zmírnění jejích projevů. Málokdy se totiž stane, že je člověk alergický na jediný a přesně určitelný pyl. V přírodě se jich vyskytuje tisíce druhů a alergii může vyvolat i jejich různá kombinace. Najít tedy při testech ten jediný a správný alergen je prakticky nemožné.
Lidé však netrpí jen pylovou alergií, i když je to jedno z nečastějších  alergických onemocnění. Hodně lidí má diagnostikovánu i tzv. potravinovou alergií, což je reakce na některé druhy potravin. Opět se může jednat o kteroukoliv potravinu jako jsou vejce, celer nebo jiná zelenina či různé druhy ovoce, masa, obilnin nebo mléčných výrobků a mléka.. Zde již je snadnější alergen najít, i když to vyžaduje hodně času. Pokud se ale jedná o reakci na jedinou potravinu, musí se jí člověk vyvarovat. Reakce totiž bývají velmi rychlé a poměrně bouřlivé.
Stejně bouřlivé bývají i projevy alergické reakce na bodnutí hmyzem. Těmto reakcím se říká anafylaktický šok  a bez rychlé pomoci mohou vést až ke smrti postiženého.
Dalším druhem alergie je tzv. profesní alergie, která se projevuje až v dospělosti v okamžiku, kdy se člověk setká s látkou, která vyvolává reakci, ve svém pracovním prostředí. Tyto druhy alergií se týkají zejména pracovníků ve zdravotnictví, chemickém a textilním průmyslu. Ve zdravotnictví mohou alergii vyvolat léky a dezinfekční prostředky, se kterými člověk přijde do kontaktu, v textilním průmyslu je to zejména prach a v chemickém průmyslu jasně vedou některé chemické látky. Ani zde nebývají alergeny určeny často jednoznačně a takto postižený člověk musí v případě, že se alergen neurčí, zaměstnání opustit, aby nebyl ohrožen. To, že se jedná o alergii se často projeví tak, že v době, kdy má člověk dovolenou nebo o víkendech, kdy není v práci, jeho potíže ustoupí, aby se pak s novou silou objevily.
Alergie, které se projevují vyrážkami nebo kopřivkou, jsou zase alergie dotekové, která vyvolá dotekový kontakt s příslušným alergenem. Jsou známy například alergie na umělohmotné látky, ubrusy nebo oblečení a  oděvy.
Výčet různých druhů alergií tím zdaleka nekončí, může se jednat také o alergii sluneční, na kosmetické prostředky, lékovou, bytový prach a látky obsažené v nábytku a textiliích, peří, streptokoky a jiné bakterie, zvířecí srst a další a další. Každý z nás by jistě mohl přispět vlastním poznatkem nebo poznatkem ze svého okolí.
Alergie jsou předmětem dlouhodobých výzkumů, protože stále není jasné, proč některé látky alergie mohou vyvolat a na každou z nich  má organismus jinou reakci. Jediné, co je zatím bezpečně známo je to, že možnost alergie zvyšuje dědičná zátěž.
Lékařská věda tvrdí, že každý člověk je ohrožen nějakým alergenem. Někdo se s ním setká brzy, někoho provází celý život, někoho potká v dospělosti a někdo se s ním nesetká nikdy. Z toho plyne, že alergie se nevyhýbá žádné věkové skupině. Trpí jí stejně kojenci jako děti školního věku, adolescenti, dospělí, ženy i muži, ale také senioři.
Je pravda, že lékařská věda již pokročila i v této oblasti daleko, je schopna alergické projevy mírnit a dále se intenzivně zabývá jejich výzkumem. Přesto nás asi toto onemocnění, které úzce souvisí s civilizací, bude ještě dlouho provázet.