Velikost textu:

Nechtěné hubnutí (nechtěná ztráta tělesné hmotnosti) může v řadě případů signalizovat zdravotní problém. Nedostatečná výživa je totiž významným rizikovým faktorem u mnoha chorobných stavů. Nejde jen o množství přijatých kalorií, ale především o složení stravy (zastoupení živin), které ovlivňuje funkci imunitního systému, množství svalové hmoty a tím i regenerační pochody v organizmu, v mnoha případech i délku rekonvalescence. Vhodná a dostatečná výživa je nedílnou součástí léčby a k jejímu zajištění je potřeba využívat všechny dostupné možnosti včetně klinické enterální výživy .

V prvních měsících roku při vzpomínce na novoroční předsevzetí se snažíme zbavit kilogramů, které se přes svátky (avšak mnohdy i značnou dobu před nimi) usadily v pase, na bocích a hýždích. Plánovaná redukce kilogramů či počtu centimetrů v pase je vhodná jen pro jinak zdravé jedince a pacienty s chorobami přímo spojenými s nadměrnou hmotností, jako jsou diabetici 2. typu nebo osoby s vysokým krevním tlakem apod. Naopak nemocní s akutními i mnohými chronickými chorobami mohou omezením příjmu kalorií, bílkovin, vitaminů a minerálních látek zhoršit svůj zdravotní stav za bezpečnou hranici.

Nejde jen o pacienty s nádorovými chorobami, ale i s chronickými ledvinnými, srdečními či dýchacími potížemi. „Snížení počtu kalorií, nedostatek kvalitních bílkovin, minerálních látek a vitaminů vede k porušení imunitních procesů, takže se člověk stává náchylnější k infekcím, včetně chřipky,“ varuje Mgr. Pavel Suchánek, odborník na zdravou výživu. Právě v počátku roku zpravidla sílí a vrcholí epidemie chřipky. „Nedostatek přijímaných živin a energie komplikuje, zpomaluje a prodlužuje uzdravení a následnou rekonvalescenci,“ dodává odborník. Proto může trvat i několik dlouhých týdnů, než se nedostatečně vyživovaný člověk zcela uzdraví. U chronicky nemocných pak nedostatečná výživa přispívá k vysokému riziku komplikací, a to až smrtelných infekčních komplikací, jakými je například zápal plic.

Podvýživa u nemocných, nikoli pouze seniorů
Průzkum, který probíhal v letech 2006 až 2010 v zemích EU prokázal, že nemocní, kteří jedí méně než polovinu potřebného množství (před hospitalizací), mají dvojnásobné riziko úmrtí v průběhu hospitalizace. To neplatí jen pro pacienty starší 65 let, ale jde o univerzální pravidlo pro nemocné, jejichž stav vyžaduje pobyt v nemocnici. Podvyživení lidé vyžadují intenzivnější léčbu, více léků a péče, zůstávají déle v nemocnici. Podle průzkumu trpí 40 % hospitalizovaných osob podvýživou (na celém světě). Problém bývá podvýživu včas rozeznat, protože podvýživa může ohrožovat lidi v pásmu nadváhy či normální hmotnosti. Důležitými diagnostickými kritérii je odpověď na dvě jednoduché otázky: Hubnete, aniž se o to snažíte? Jíte méně, protože máte menší chuť k jídlu?

Podle nové definice podvýživy se rozlišují tři typy podvýživy (malnutrice):

1. Malnutrice spojená s hladověním (mentální anorexie a bulimie – tedy i jedinci dodržující neodůvodněnou redukční dietu).
2. Malnutrice spojená s chronickou chorobou, která vede k úbytku svalové hmoty (například nádorové onemocnění, revmatoidní artritida, choroby poutající pacienta na lůžko, imobilita, CHOPN (chronická obstrukční plicní nemoc), ledvinné choroby apod.).
3. Malnutrice u akutních onemocnění (všechna infekční onemocnění, včetně chřipky, sepse, úrazy, popáleniny apod.).

Význam klinické enterální výživy
Nemoc si nikdo neplánuje, ale pokud nás či někoho z blízkých už postihne, můžeme mít v záloze nutriční řešení v podobě klinické enterální výživy, které posiluje obranyschopnost a urychluje hojení v akutních stavech, mírní negativní důsledky chronických chorob, předchází „vyhladovění“ při závažných, například nádorových onemocněních.

„Přípravky klinické enterální výživy dodají potřebnou energii, kvalitní bílkoviny, vitaminy a minerální látky, některé obsahují i prebiotika, tedy látky, které pozitivně ovlivňují stav střevní mikroflóry,“ upozorňuje Pavel Suchánek. „Dostatek kvalitních bílkovin, sacharidů a doplnění vitaminů spolu s minerálními látkami působí proti úbytku svalové hmoty, k němuž dochází u pacientů upoutaných na lůžko,“ radí Suchánek. Funkční svalstvo pak napomáhá i rychlejší rekonvalescenci a umožňuje účinnou rehabilitaci, usnadňuje „vstávání z lůžka“, mírní pocit únavy. Proto je vhodné pamatovat na klinickou enterální výživu také před (plánovanou) operací a zařadit ji do léčebného režimu v řádu několika hodin po chirurgickém výkonu.

Přípravky klinické enterální výživy jsou ve formě nápojů určeny k přímé spotřebě. Jejich užití doporučuje nutriční specialista či je lze volně zakoupit v lékárnách. Lze mezi nimi najít i takové, které byly vyvinuty s ohledem na chuťové preference nemocných na základě klinické studie. Ta potvrdila, že je to právě chuť, která je pro pacienta nejdůležitější, aby výživu v dostatečném množství a potřebnou dobu užíval.