Velikost textu:

Spojení těchto problémů s nedostatkem hořčíku v organismu ovšem může být pro mnoho lidí mnohem překvapivější.

Hořčík je prvek, který se podílí na řadě metabolických pochodů v lidském organismu, pro správné fungování našeho těla je tedy nenahraditelný. Působí antistresově, antitoxicky, protialergicky a protizánětlivě, reguluje svalovou a nervovou rovnováhu, aktivuje enzymy a je důležitý pro správnou funkci imunitního systému. Mohli bychom pokračovat vyjmenováváním dalších chemických procesů, na kterých se podílí jako katalyzátor, ať už by se jednalo o ovlivňování procesu srážení krve, činnosti střev, žlučníku nebo močového měchýře.

Obsah hořčíku v těle dospělého člověka se pohybuje od 20 do 30 gramů, přičemž polovina až tři čtvrtiny z tohoto množství se nachází v kostech a zubech. Úspěšné vstřebávání tohoto minerálu přitom závisí především na činnosti žláz s vnitřní sekrecí - tedy na správné funkci štítné žlázy, slinivky nebo příštitných tělísek.

Nedostatek hořčíku se projevuje řadou příznaků, od zvýšené nervozity, svalových křečí, nespavosti až po bušení srdce, lámání nehtů nebo padání vlasů, ale kromě toho může stát i za vznikem sklerózy, otylosti nebo ateriosklerózy.

Deficit hořčíku v organismu také narušuje činnost nadledvin, které jsou producentem antistresového hormonu a tím je narušen i režim dne. Neschopnost vstát i po několika hodinách spánku a ranní křeče v lýtkách jsou jasným důkazem toho, že vám chybí hořčík. Stejně tak snížená sexuální touha může být zaviněna nízkým příjmem hořčíku. Hořčík dále zabraňuje vzniku ledvinových kamenů a jeho nedostatek se může projevit i vznikem hemeroidů.

Příčinou zmíněných zdravotních problémů může být buď nedostatečný příjem tohoto prvku v potravě, což v současné době ani zdaleka nepředstavuje výjimečný stav, vezmeme-li v úvahu, že velkou část moderní stravy tvoří bílé pečivo, jídlo z fast foodu, nadměrné množství cukru a sladkostí nebo nadbytek alkoholu, dalšími nepřáteli bývají špatné vstřebávání tenkým střevem, zaviněné dysbiózou a zvýšená činnost příštitných tělísek.

Zvýšenou potřebu hořčíku mají především diabetici, sportovci, ženy, které berou hormonální antikoncepci, těhotné ženy, lidé žijící stresujícím stylem života a prakticky všichni nemocní, protože nedostatek hořčíku zhoršuje stav takřka všech onemocnění.

Aby to nebylo tak jednoduché, aby tělo hořčík přijalo, musí se podávat společně s vápníkem, a to v poměru 1:2, dále nesmí chybět vitamín E, vitamínem C a vitamíny B2 a B6.

Vzhledem k tomu, že je hořčík součástí molekuly chlorofylu, najdeme ho např. v listové zelenině. Mezi další potraviny obsahující hořčík patří: banány, kakao, sója, fazole, hrách, ořechy, mandle, fíky, mák, lískové ořechy, ovesné vločky, brambory... a listová zelenina.

Denní potřeba hořčíku, stanovená Organizací pro zemědělství a výživu při OSN (FAO) a Světovou zdravotnickou organizací (WHO), je asi 500 mg/den pro kojící ženy, 300 mg pro děti a dospělé. Přesné hodnoty jsou samozřejmě individuální a závisí na celkovém zdravotním stavu.