Velikost textu:

V posledních letech se poněkud častěji setkáváme s lidmi, kteří musí dodržovat tzv. bezlepkovou dietu. Tito lidé trpí onemocněním zvaným celiakální sprue nebo jednodušeji celiakií.
Jedná se o onemocnění sliznice tenkého střeva, která je přecitlivělá na lepek, což je bílkovina obsažená ve většině druhů obilí. Tento stav je prozatím neléčitelný a  vzniká zčásti na genetickém základě. Pokud má dítě genetické předpoklady pro toto onemocnění a běžně konzumuje lepek, může se snadno stát, že například při oslabení organismu z důvodu vysokého stresu nebo běžného  virového onemocnění se nemoc zaktivuje a objeví se některé průvodní znaky, jako je úbytek hmotnosti, průjmy  a zvracení, nechutenství, únava, bolesti kostí nebo břicha, anémie a křeče svalů a celistvá, lesklá stolice. U dětí se celiakie může projevovat také nekoncentrovaností, problémy se zuby, typickými tenkými nožkami a vypouklým bříškem a dokonce růstovými  poruchami.
Celiakie může být diagnostikována kdykoliv, u dětí je to však většinou již při přechodu na běžnou stravu, kdy přijdou poprvé do kontaktu s lepkem. Pokud se tedy u vašeho dítěte projeví některé z těchto potíží bez jiné, zjevné příčiny, je nutné provést patřičná vyšetření, jejichž součástí je krevní rozbor, který je schopen onu intoleranci odhalit a poté podstoupit poměrně nepříjemnou biopsii střeva. Někteří odborníci doporučují pro potvrzení diagnózy provést biopsii opakovaně.
Důsledkem nedodržování bezlepkové diety je zánět sliznice tenkého střeva a poškození epitelových buněk. Živiny se tak nemohou vstřebávat, zůstávají ve střevě nestrávené. V mezních případech, kdy celiakie není léčena, může být dokonce příčinou vzniku rakoviny střeva nebo lymfatických žláz.
Další hrozící komplikací tohoto onemocnění je to, že u určité části  pacientů je zároveň vyskytuje i diabetes mellitus – cukrovka. Dalším doprovodným onemocněním může být onemocnění štítné žlázy.
Obecné povědomí říká, že v případě  celiakie se jedná o alergii na obilí. Není to však pravda, protože se nejedná vlastně o alergickou reakce, ale o nesnášenlivost. Tato choroba patří do stejné kategorie jako onemocnění organismu z nesnášenlivosti laktózy. Tím je vlastně dáno, že s jedná celoživotní stav. Představu alergie podporuje i reakce na lepek, protože není vždy stejná. Někdy se může už při velmi malém kontaktu s lepkem vyskytnout nepřiměřeně silná reakce a jindy nemusí být vůbec výrazná.
V současné době, podle celosvětového průzkumu, onemocní celiakií 1 člověk na 3,5 tisíce lidí, ale tato čísla se liší v každé zemi podle jejich podmínek. Riziko zvyšuje nejen genetická zátěž, ale také přikrmování kojenců v příliš ranném věku. Omezení tohoto rizika je právě jedním z důvodů k co nejdelšímu plnému kojení novorozenců. Často tímto onemocněním trpí děti s Downovým syndromem.
Při bezlepkové dietě se musí ze stravy vyloučit veškeré obilí, které obsahuje lepek a důsledně sledovat složení každé potraviny, jestli není lepek obsažen v některé jiné jeho části. V rámci diety se může používat proso, rýže nebo kukuřice, sója, jedlé kaštany. Povolena je většina zeleniny, brambory, maso, ryby, vejce, mléko a mléčné výrobky.
Dnes jsou již otevřeny speciální prodejny prodávající bezlepkové výrobky a o své chorobě mají nemocní mnohem více informací než dříve. Vznikají také občanská sdružení, která se věnují nemocným celiakií, pomáhají jim a poskytují poradenství.
Nemoci se věnují trvale i vědecká pracoviště, která zkoumají její příčiny, spouštěcí momenty a vyvíjejí technologie izolace lepku nebo jeho změny do podoby, kterou organismus nerozpozná a nereaguje na něj intolerantně. Tyto postupy jsou zatím ve stádiu výzkumů, ale jistě se dočkáme doby, kdy nemocný před jídlem spolkne pilulku, která mu pomůže přijatou potravu normálně strávit a dopady onemocnění tak minimalizovat nebo zcela vyloučit.