Velikost textu:

Svět je v oblasti stravování rozdělen na dva tábory.  Na jedné straně máme země, kde je obrovský nedostatek potravin a umírá se v nich hlady. Obrázky podvyživených, hladových, apatických dětí a jejich zoufalých matek vidíme ve všech  médiích.

Druhým extrémem jsou země, kde je nejen nadbytek potravin a  lidé si zvykli na konzumaci nadměrného množství jídla, ale navíc jsou zde vypěstovány nevhodné stravovací návyky, vysoce  kalorické potraviny se zvýšeným obsahem volných tuků a cukrů dodávají organismu tzv. prázdné kalorie.

Tyto potraviny dále obsahují složky, které jsou základem většiny civilizačních chorob počínaje cukrovkou a kardiovaskulárními chorobami a konče rakovinou. Průvodním jevem špatných návyků je obezita, kterou trpí stále více nejen dospělých, ale, bohužel, i dětí.

Na tomto sestupném trendu se podílí i spěch, stres a přepracovanost, kdy lidí jedí v nevhodnou dobu, vynechávají některá jídla a naopak konzumují ve zvýšené míře v době, kdy je to pro náš organismus velkou zátěží. Pak se divíme, že nás bolí žaludek, špatně se nám spí a od nadbytečných kilogramů nám nepomůže ani nejnovější dieta.

Je pravda, že změnit své stravovací návyky je pro většinu civilizovaných lidí těžkým oříškem. Vzdát se dobrého papání a pití každý nedokáže a to ani pod hrozbou blížící se smrti. I ti, kdo jsou už těžce nemocní čas od času porušují doporučené diety za cenu, že se jim přitíží. Příkladem mohou být diabetici nebo kardiaci.

Jelikož v rodinách se stravovaví návyky zpravidla dědí a ne vždy vládl kult štíhlosti tak tvrdě jako nyní, dojde zřejmě k zásadním změnám stravování až v dalších generacích. Sledujeme-li ale jak stravují dnešní mladé dívky, hrozí možná opačný extrém a to je podvýživa i při nadměrném množství potravin. Vegetariánství, veganství, makrobiotika - to vše zaručuje jen jednostranný a omezený přísun živin zejména těhotným ženám  a dětem. Přitom příjem látek, které jsou pro správné fungování našeho organismu důležité by měl být rozdělen vyváženě tak, abychom průběžně doplňovali energii, vitamíny, minerály i tekutiny, jak to naše tělo ke zdravému růstu, vývoji a fungování potřebuje.

Chceme-li začít se zdravou výživou hned, nemusíme se uchylovat k velké vědě. Stačí vzít si příklad z diety diabetické, která je rozdělena na větší množství malých porcí po celý den. Snižuje se tak naše chuť k přejídání, stejně jako chuť na sladké a tučné potraviny.

Většina těchto informací je ovšem notoricky známá, a všichni víme, jak bychom se měli správně stravovat. Ale jsme schopni se zásadám zdravé výživy podřídit?