Velikost textu:

Příznaky mohou být dramatické a nepříjemné pro dítě samotné i jeho nejbližší. Zatím jde o nemoc na celý život, ale lze ji mít pod kontrolou. Důležité je rozpoznat ji včas a naučit se, jak na ni vyzrát.

Často se o ní mluví, ale stále se najde spousta těch, kdo vlastně ani netuší, co tato nemoc obnáší. Specialista na dětskou výživu ze společnosti Nestlé, RNDr. Pavel Ježek vysvětluje: „Celiakie, nebo také celiakální sprue, je závažnou, celoživotní, autoimunitní chorobou. Dochází při ní k oploštění tenkého střeva (atrofii) vlivem autoimunitního zánětu tenkého střeva (organismus poškozuje sám sebe). Děje se tak vlivem konzumace lepku, který sliznice tenkého střeva narušuje – v podstatě dochází k  soustavnému obrušování klků (výběžky na střevní sliznici), kterými se živiny vstřebávají.V důsledku toho má dětské tělíčko zhoršené trávení a díky tomu u něho dochází ke zpomalení vývoje.“

Lepek, neboli glutén se nachází v obilninách – pšenici, ječmeni a žitě.

Celiake je jednou z nejčastějších chronických nemocí. Zdánlivě počet celiaků není nijak vysoký – v ČR tuto nemoc má cca 1500 dětí, ale odborníci předpokládají, že jejich počet je ve skutečnosti až 15-násobně vyšší. Rozpoznat tuto nemoc totiž není úplně snadné. U dospělých je průběh ještě obtížnější. Spektrum příznaků je u nich poměrně široké a bývají připisovány i několika různým nemocem, případně jsou úplně přehlíženy. Donedávna dokonce panovalo přesvědčení, že v dospělosti celiakii vůbec není možné dostat. U dětí je ovšem riziko podcenění minimální. Důvod je nasnadě: dítě a jeho životní pochody jsou v daném období pod přepečlivým drobnohledem rodičů, takže jakákoliv abnormalita je prostě podezřelá.   

„Projevy nemoci v kojeneckém věku v současné době nejsou časté. V tomto období se začíná podávat potrava obsahující lepek,“ osvětluje RNDr. Pavel Ježek a pokračuje: „Názory na to, kdy do jídelníčku lepek zařadit, se různí: ještě před pár lety pediatři radili zařazovat jej co nejpozději, nejlépe dokonce po 1. roce života. Nejnovější doporučení hovoří naopak o podávání lepku mezi ukončeným 4. a 7. měsícem věku dítěte. Riziko rozvoje celiakie se dále snižuje, pokud je dítě v době zavedení lepku ještě kojeno. Dřívější zavedení lepku jednoznačně zvyšuje riziko rozvoje celiakie u dítěte. Dopady zavedení lepku po 7. měsíci věku nejsou takto jednoznačně stanoveny, mírně zvýšené riziko celiakie může být podle některých odborníků dáno i jinými vlivy, např. větším množstvím lepku podávaným při zavádění lepku do stravy u starších kojenců.“ Ukázalo se totiž, že je účinnější začít jej konzumovat ještě v době, kdy je dítě kojeno (maminky kojení často ukončují právě po 1. roce věku dítěte). Mateřské mléko tak dítěti poskytuje nenahraditelnou ochranu – pomáhá jeho imunitní systém posilovat a s případnými zdravotními neduhy se poprat.
    
Příznaky celiakie pak mohou být velmi rozmanité. Liší se nejen případ od případu, ale mohou se u dítěte měnit v průběhu doby. RNDr. Pavel Ježek upřesňuje: „Mezi typický příznak patří chronický průjem kašovité konzistence, či stolice, v níž se nacházejí tuky a nestrávené části potravy. Mezi další časté symptomy náleží také bolest břicha, křeče a postupný úbytek hmotnosti. Děti bývají unavené, apatické, či naopak podrážděné. Nemoc může provázet také časté zvracení, nadýmání a nechutenství. Při dlouhodobějším nerozpoznaném onemocnění se objevuje také podvýživa, chudokrevnost a v důsledku nedostatku dalších pro tělo důležitých látek se může dostavit porucha růstu, poškození zubní skloviny a zvýšená kazivost zubů, sklony ke krvácivosti či vypadávání vlasů. Mnohdy však celiakie probíhá skrytě.“

Rodiče v prvních měsících a letech života své dítě většinou sledují velmi bedlivě, takže jim sebemenší změna v životě a chování jejich ratolesti jen tak neunikne. V případě, že se v rodině celiakie vyskytuje, je možné nechat dítěti udělat genetické testy. Jistotu však mohou dát pouze cílená vyšetření. „Nejdříve se provedou sérologické testy z krve dítěte. Pokud jsou výsledky pozitivní, následuje střevní biopsie, při níž se odebírá vzorek střevní sliznice a zasílá se k podrobnému mikroskopickému a patologickému vyšetření. Výpovědní hodnota v současné době používaných testů umožnila postoupit od diagnostického postupu s více biopsiemi. Dnes stačí jedna biopsie a posléze sledování prostřednictvím protilátek, které při dodržování bezlepkové diety vymizí. Pouze u malých dětí do 2 let mohou nastat diagnostické problémy, jejichž příčinou může být potravinová alergie, která může mít při bioptickém vyšetření podobný nález,“ upozorňuje RNDr. Pavel Ježek
   
„Je-li diagnóza potvrzena, je třeba ihned začít s terapií. Není však třeba podléhat panice či skepsi,“ ujišťuje RNDr. Pavel Ježek a dodává: „pokud totiž bude malý pacient dodržovat tzv. bezlepkovou dietu, při níž se bude striktně vyhýbat lepku, může vést život bez jakýchkoliv dalších omezení – stejně jako jeho vrstevníci.“ V dnešní době již není těžké najít odpovídající náhradu za chybějící stravu. Na své si přijdou už malá batolátka – bezlepkové instatní kaše Nestlé si díky pestré škále příchutí oblíbí děti i maminky, kterým ušetří čas.

Jak na to:

• Je nutné vyloučit veškeré potraviny, které obsahují již zmiňovanou pšenici, ječmen a žito
• Pečlivě prostudujte etikety všech výrobků, které bude pacient konzumovat, zda opravdu lepek neobsahují
• Pozor na uzeniny – i ty mohou lepek obsahovat!
• „Klasickou“ mouku je nutné nahrazovat výrobky obsahující mouku rýžovou, karobovou (Sinlac – jako jediný na trhu), kukuřičnou…
• Spoustu chutných a zdravých receptů naleznete na www.kojeneckavyziva.cz
• Bez obav lze konzumovat bílkoviny – jak živočišné (maso, sýry, tvarohy, jogurty, vejce), tak i rostlinné (ořechy, semínka, karob, luštěniny – sója, fazole, hrách, čočka)

Zpočátku si možná maminka bude se skladbou jídelníčku své ratolesti lámat hlavu, ale s pomocí lékaře a rad nutričního terapeuta za pár měsíců zvládne přípravu takových dobrot, že si pochutná nejen malý pacient, ale i ostatní členové rodiny. Například s  kaší Sinlac připravíte nejen chutné palačinky, ale i bramboráčky nebo rybí fašírky. Není potom divu, že se stále častěji stává, že ve snaze usnadnit nemoc dítěti i práci mamince přecházejí na bezlepkovou dietu i ostatní členové rodiny – jak by si mohli nechat ujít takové dobroty, které jsou navíc zdravé!