Velikost textu:

I když tuto skutečnost nevítají všechny děti se stejným  nadšením jako jejich rodiče, stejně jako všechny předchozí generace se těší na své staré kamarády, se kterými se podělí o zážitky z prázdnin. Některé děti překročí školní práh poprvé a některé naopak  naposledy.

Rodiče se sice těší, že o děti bude zase postaráno, ale každý začátek školního roku by je měl upozornit na to, že na děti číhá s nástupem do školy zvýšené nebezpečí. Během prázdnin si již děti zykly pohybovat se volně, mnohé strávily léto v jiném než domácím prostředí. Nyní se zase budou vracet do hromadných dopravních prostředků a na komunikace, do prostor, kde je velká kumulace dětí různého věku, temperamentu, z různého prostředí. Děti jsou z prádznin ještě "rozlítané" a nesoustředěné a právě to může být příčinou vážných úrazů.

Každého prvního září se před školami setkáváme se zvýšeným dohledem dopravních policistů. Hlídky děti i řidiče alespoň upozorní na to, že se něco změnilo.

Dnes se už pomalu stává nutností vozit děti do školy autem a zase je vyzvedávat. Může za to nebezpečný nárůst kriminality a proto je třeba zvláště menší děti, které musí chodit samy, neustále upozorňovat nenápadně  na nebezpečí, které jim může hrozit od " hodných strýčků". Upozornění by mělo mít takovou formu, aby k dětským uším dolehlo, ale zároveň je neneurotizovalo nebo v nich naopak nebudilo nežádoucí zvědavost.

Úrazy hrozí i v budovách školy a nic nám nebude platné, že je to starost učitelů. Děti si dnes nosí s sebou do školy tolik nebezpečných věcí, že není žádným přestupkem, když jim rodiče občas zkontrolují tašky.

Samostatnou kapitolou, o které je třeba mluvit, věnovat jí zvýšenou pozornost a řešit ji je školní šikana, která se,bohužel, týká i učitelů. Jejich pravomoci jsou okleštěné na minimum a děti si zvykly znát jen svá práva, nikoliv povinnosti. Mizí úcta ke starším lidem, která v naší společnosti po celá léta fungovala. Vítězí mladí, silní, arogantní a bezohlední, kteří ještě nevědí, že mohou kdykoliv v životě potřebovat pomocnou ruku těch zkušenějších.

Ano, doba se změnila, změnily se i hodnoty a dospělí mají stále méně času, který by mohly věnovat výchově. Děti jsou ale naše budoucnost a narodily se nám z naší vůle. Žijí  s námi jen po určitou, poměrně malou část života a my máme povinnost jim v tomto krátkém úseku vštípit nejen vše, které jim usnadní vstup do života a umožní vybrat si tu správnou dráhu, ale i zásady slušného a ohleduplného chování k lidem kolem sebe - ke kamarádům, učitelům, sousedům, ale i k nám, rodičům. Jednou budou dospělí a to, co jsme do nich vložili nám budou vracet. Tím, že je budeme bránit a zbavovat je povinností a odpovědnosti za své chování za každou cenu jim neprospíváme, stejně jako tím, když nepřipustíme jiný názor  ten, že  "tohle by moje dítě nikdy neudělalo". Možná se jednou budete divit, čeho je vaše dítě schopno.