Velikost textu:

Pro začátek několik čísel. Obezitou trpí celých 10% školáků a nadváhu má každé páté dítě ve věku od 6 do 12 let. Pro děti ve věku 7-10 let je doporučený příjem energie mezi 7 100 – 7 900 kJ denně, u dětí do 13 let je maximální hranice na 11 200 kJ. Při nedávných průzkumech se však zjistilo, že není výjïmkou například u dítěte ve třetí třídě příjem 23 000 kJ. Přibývá zdravotních komplikací z nadváhy dětí a pediatři a obezitologové zvedají varovně prst.

Jak je to možné? Noviny a časopisy se hemží doporučeními na zdravou výživu, ve školních jídelnách se střídají komise, které zkoumají, zda se dětem vaří zdravá jídla plná zeleniny a ovoce, všude se mluví o nových sportech a možnostech pohybu a přesto obézních dětí přibývá.

Problémem je nedostatek pohybu a nevhodné složení stravy. Školní jídelny tuto situaci těžko vyřeší, když tam děti odmítají chodit a raději si kupují hamburgery, hranolky a sladkosti, které jim, pochopitelně, více chutnají než třeba zeleninové lečo nebo špenát. Ostatně, peněz na to mají většinou dost, dostávají od rodičů kapesné někdy ve výši průměrného platu.

Ve škole převážně sedí a když přijdou domů, vrhnou se na počítačové hry, u kterých vydrží i několik hodin. Doba, kdy jsme po návratu ze školy hleděli rychle zmizet z domova a do večera jsme se honili venku a vybíjeli tak svoji nastřádanou energii je zřejmě pryč. Nebo snad vidíte v satelitních městečkách, kde bydlí převážně mladí lidé party dětí, jak hrají na ulici fotbal, vybíjenou nebo na schovávanou? Těch, které ale posedávají na lavičkách, kouří a popíjejí nebo pokřikují na lidi je poměrně dost.

Organizované sportovní aktivity jsou dnes drahé a ne každý je může svým dětem dopřát a pokud to udělat může, vybírá spíše takové, které do budoucna slibují nějaký větší přínos  a ne ty, které dítě opravdu baví.

České matky si stravovací návyky často přinášejí z minulých generací svých matek a babiček a o tradiční české stravě se všeobecně traduje, že je kaloricky bohatá a také velmi chutná, což je vražedná kombinace. Jen málokterá maminka má dost času, aby pečlivě sledovala jídelníček svého dítěte, věděla, co po celý den jí a režim, kdy se rodina sejde večer, kdy se konzumuje nejvíce jídla není výjimkou.
I když většina maminek chce pro své dítě jen to nejlepší  a také má pocit, že to dělá,  má o vhodné stravě zkreslené představy a co uhlídáme u malých dětí, to už neuhlídáme u straších školáků. Hodně nás ovlivňují reklamy a nabídka obchodů, nedostatek času, který můžeme přípravě zdravé domácí stravy věnovat a často protichůdné trendy, které informují o zdravé výživě.

Problém není radno bagatelizovat, protože obézní dítě si své návyky i vyšší váhu nese do dospělosti a s tím, ruku v ruce, přicházejí nemoci jako diabetes mellitus, zvýšený krevní tlak, kardiovaskulární poruchy, onemocnění pohybového systému. Tyto následky stojí naše zdravotnictví obrovské peníze, které se odčerpávají z našich daní, takže se jedná o problém nás všech.

Kromě hlediska zdravotního přibývají i problémy psychické, protože obézní dítě se stává terčem posměchu a často i šikany spolužáků, má problémy se sportem  a pohybem, což vede k tomu, že se těmto aktivitám začne vyhýbat a to následně znesnadňuje snižování jeho nadváhy. Kruh se uzavírá a do života vstupuje jedinec, který trpí komplexy méněcennosti, obtížně hledá partnera a své společenské kontakty omezuje na ty, které jsou nejméně namáhavé a většinou také nejméně kvalitní. Vysedávání u piva s kamarády je jednou z nich a maminka, která chlapečkovi v dětství „ založila na sádlo“ nevhodnou a nadměrnou stravou se diví, že se nemůže dočkat vnoučat.

Obezita je v civilizovaných zemích jedním z nových problémů, který se však dá řešit. Chce to vlastně jen docela málo. Ubrat sladkostí a přidat zeleniny, ubrat sezení a přidat pohyb. Zdravé děti chceme mít přece všichni.