Velikost textu:

Definice tohoto termínu není jednoduchá. Obor zahrnuje poměrně širokou škálu  povinností, pravomocí a úkolů a  má velmi rozsáhlou působnost.Obecně by se dalo říci, že jeho úkolem je vyhodnocovat civilizační rizika a zabezpečit, aby měla minimální vliv na lidské zdraví.

K výkonu povolání odborníka na ochranu veřejného zdraví jsou nutné znalosti nejen medicínské, především v oblasti epidemiologie, ale také  zkušenosti s používáním informačních systémů, orientace v legislativě. Pracovník musí ovládat statistické metody získávání, zpracování a vyhodnocování dat a dobře se orientovat v související právní problematice.

Další specializace pracovníka v oblasti veřejného zdraví se týká urgentní medicíny. Zde musí být vyškoleni v oblasti epidemiologie a katastrofických scénářů lidské činnosti s dopadem na veřejné zdraví, jako jsou záplavy, povodně, požáry, úniky chemikálií nebo dopravní nehody.

K výkonu ochrany veřejného zdraví je nutná široká provázanost s orgány státní správy na úseku životního prostředí, pracovního lékařství, ale také institucí  v rizikových skupinách obyvatelstva, například co se týče drogových závislostí nebo práce s nepřizpůsobivými  komunitami.

V současné době se odbornost pracovníků na úseku ochrany veřejného zdraví musela rozšířit ještě o oblast Evropské unie, s jejímiž státy při předcházení a vzniku problémů úzce spolupracujeme a jejímiž předpisy je náš stát  do určité míry vázán.

S ochranou veřejného zdraví úzce souvisí i prevence, neboť dopady všech  problémů, které se oboru týkají lze minimalizovat, pokud je populace připravena a dobře informována o preventivních postupech, možnostech ochrany a také o své účasti na řešení těchto problémů. Proto do specializace Ochrana veřejného zdraví spadá i osvětová činnost, poradenství, kontroly a alternativní programy, které se touto prevencí zabývají.

Ochranu veřejného zdraví řeší zákon 258/2000 Sb., který byl několikrát novelizován, naposledy  novelou č. 286/2007 Sb.