Velikost textu:

Bohužel, tyto problémy jsou většinou nevratné a teprve když nastanou, dojde nám, jak jsme byli bláhoví. Komunikace osob se sluchovým postižením je velmi složitá a je třeba se jí trpělivě učit.

Ztráta sluchu se týká stále většího množství lidí v čím dál mladším věku  a bývá náročná zejména psychicky. Na člověku není jeho postižení vidět a okolí jej považuje za zdravého, nervozita ze špatné komunikace se projevuje jak u pacienta tak u jeho okolí. Takový člověk se často začne stranit společnosti, uzavírá se do sebe, cítí se opomíjený, klesá jeho sebevědomí a on i jeho okolí se dostávají do bludného kruhu, ze kterého je velmi těžké uniknout.

Aby se problém částečně odstranil, je třeba se s člověkem se sluchovým postižením  nutno naučit správně komunikovat. Vyžaduje to ale trpělivost, kterou každý nemá. Osoby, které mají sluch v pořádku mají často pocit, že sluchově postižená osoba problémy zveličuje a pokud jim nerozumí, že stačí zvýšit intenzitu hlasu. Není to ale potřeba.

Stačí, když si dají pozor na správné vyslovování, pomalejší tok řeči a hlavně na to, aby oslovovaná osoba viděla na jejich ústa. To je také základ odezírání, ale i hlavní problém dnešní mládeže, která díky technice odvykla zřetelné mluvě.

Ztrátu sluchu mohou částečně kompenzovat pomůcky, které napomohou lepší komunikaci. V prvé řadě jsou to naslouchací přístroje, které jsou dnes již technicky velmi dokonalé, ale stále se jedná pouze o pomůcku. Ti, kteří ztrácejí sluch a mají pocit, že naslouchací přístroj vše spraví jsou na omylu.

S přístrojem je třeba se nejprve naučit zacházet, zvyknout si na něj. Hlavní potíž tkví v tom, že přístroj zesiluje všechny zvuky stejně, takže zejména v rušnějším prostředí pacienta ruší a obtěžují. Sluchově postižený člověk se musí naučit si mezi zvuky vedenými do naslouchadla vybírat ty, které potřebuje a ostatní nevnímat. To ovšem chvíli trvá a důsledkem může být nervozita, bolesti hlavy a nechuť přístroj používat.

Naslouchadla jsou v různých cenových relacích, základní provedení je s doplatkem pojišťovny zdarma. Nároky na nové naslouchadlo má postižený každých 5 let. Problémem bývá, že naslouchadlo se vydává na základě podrobného vyšetření sluchu a ne vždy to, které je zdarma nebo nejlevnější nám musí vyhovovat.

Naslouchadlo by ovšem měl vždy předepisovat odborný lékař, po důkladném vyšetření, který také, na základě výsledků, naslouchadlo odborně seřídí podle individuální potřeby pacienta. Poskytne vám k němu také veškeré informace a zařídí servis. Opravovat naslouchadla může jen renomovaná firma. Před komerčně nabízenými, zázračnými naslouchacími přístroji  můžeme jen varovat.

U starších lidí může nastat další problém, který vyústí až v jejich nechuť naslouchadlo používat. Je to nutnost používat při obsluze naslouchacího přístroje jemnou motoriku, kterou většina starých lidí již nezvládá.

Sluchově postižení lidé mohou dostat i další pomůcky určené ke kompenzaci sluchové vady. Jejich seznam je dostupný ve zdravotních pojišťovnách, u odborných lékařů, v Audiocentrech nebo v poradenských střediscích pro zdravotně postižené nebo na sociálních odborech městských  a obecních úřadů.