Velikost textu:

Dost lidí opravdu bohatých je, ale když se jich budete ptát, tak zjistíte, že peníze nejsou to, co by jim přineslo štěstí. To spočívá především v lidské blízkosti, nejšťastnější se cítíme ve společnosti lidí, kteří s námi chtějí být zcela nezištně, jen proto, že nás mají rádi a chtějí nám pomoci, stejně jako my máme rádi je  a chceme pomáhat zase jim. Na tomto principu funguje také dobrovolnictví.

Lidé si pomáhali odjakživa, v rodině, mezi sousedy i mezi lidmi zcela neznámými. V některých státech jsou  běžné dobrovolnické služby v sociální oblasti už celá desetiletí a lidé se od nich zapojují zcela samozřejmě.
 
I u nás fungovalo dobrovolnictví dlouhá léta aniž bychom si to uvědomovali. Když si  vybavíme tisíce různých členů, funkcionářů a pracovníků spolků, organizací pro zdravotně postižené či charitativní činnosti nebo jen běžnou  sousedskou výpomoc rázem si uvědomíme, že tito lidé dělali a někteří stále ještě dělají dobrovolnickou práci. Vykonávali přesně to, co se dnes od dobrovolnické činnosti očekává. Věnovali se lidem kolem sebe, byli jim nablízku, pomáhali, radili, vyplňovali volný čas, provázeli  a hlavně se mezi sebou svěřovali a probírali svoje problémy a obavy. Každý do této činnosti vkládal něco ze sebe, své zkušenosti a schopnosti zcela nezištěně. Dnes ve zmíněných organizacích dožívají staří členové a mladí lidé mají pocit, že kdyby se k nim přidali, dopouštěli by se něčeho nepatřičného. Pod vlivem nových společenských podmínek se mnozí na tuto činnost dívají pohrdavě, aniž by s ní měli zkušenosti.

Dnešní dobrovolnictví získalo úplně jiný rozměr. Setkáváme se  s ním zejména v sociální sféíře, v Domovech pro seniory, nemocnicích případně Dětských domovech tedy všude tam, kde se osamělí lidé různého věku dlouhodbě nacházejí ve složité životní situaci a nemají  nikoho, kdo by jim ji pomáhal řešit. Jde zde především o rozměr lidskosti  bez nutnosti větších odborných znalostí, ale zato s mnohem větším nasazením  empatie a sociálního cítění.

Dnešní dobrovolníci se rekrutují především ze řad studentů nebo lidí, kteří mají dostatek času, nemají pro něj náplň a nechtějí zůstávat mimo společenské dění. Jejich zájem pochytily některé nestátní neziskové subjekty, které jejich potenciál směrují k potřebným.

Dobrovolník se může uplatnit jako asistent u dětí i dospělých s jakýmkoliv zdravotním postižením, může je doprovázet na kulturní nebo společenské akce a úřady, pomáhat jim s drobnými úkony doma, při rehabilitaci, při pobytových akcích a volnočasových aktivitách, může jim předčítat nebo se s nimi jen bavit či jim naslouchat a hledat řešení jejich problémů.

Do zdravotnictví vnášejí lidský prvek, který tam často chybí, v léčebnách dlouhodbě nemocných zajišťují sociální kontakt s okolním světem. Pomoc dobrovolníků je také vítána při pořádání různých akcí, administrativní činnosti nebo získávání statistických údajů a podkladů.

Dobrovolnická činnost však obohacuje nejen ty, kteří ji využívají, ale i ty, kteří ji vykonávají. Mají možnost poznávat osudy lidí a problémy, se kterými by se třeba nikdy nesetkali, naslouchat zkušenostem starších a brát si z nich příklad nebo varování, učí se rozumět lidem a umění vcítit se do jejich sitauce, umožní navázat nová přátelství.

Pro mladé lidi je to neocenitelná deviza a pro dobrovolníky ze řad starších lidí užitečné vyplnění volného času  a získáni pocitu užitečnosti.