Velikost textu:

Ovlivňujeme a jsme ovlivňováni každý den také i doma či v práci. Ve vztazích k němu dochází více či méně skrytě, neuvědomujeme si jej. No často je to proces právě velice uvědomělý, kdy vědomě chceme někoho přimět, aby přijal náš názor na nějakou věc.

Oč vlastně při přesvědčování jde? Odborně se mu říká persuase a znamená přesvědčování někoho ve smyslu změny postoje, kdy se snažíme u druhého dosáhnout toho, aby změnil svůj dosavadní náhled nebo názor na určitou věc a přijal naši koncepci.
Jestli chceme u někoho dosáhnout změnu postoje a přesvědčit ho o „naši pravdě“, je důležité zohlednit tyto faktory:

Zdroj informace, který podkládá naše tvrzení by měl být důvěryhodný. Měl by mít jistou přesvědčovací sílu a být pro příjemce atraktivní. Atraktivita nespočívá pouze ve fyzickém vzhledu ale i podobnosti. Lépe se ku příkladu necháme přesvědčit někým, kdo je hezky upravený jako od pouličního vandráka. Taky máme tendenci podlehnout persuazi od člověku nám podobném - věkem, pohlavím, zkušeností (když například zažil to samé co my apod.)

Když někoho přesvědčujeme, je také rozhodující obsah informací. Podle výzkumů se osvědčuje kombinovat racionálnost informací s emocionálností. Jinými slovy, apelovat na fakta podložené důvěryhodným zdrojem s patřičnou dávkou emocí a nasazením. Obsah přesvědčování zohledňujeme vzdělání a věku osoby, kterou chceme přesvědčit.

Způsob přesvědčování má také vliv na to, jestli budeme úspěšní. Obecně je nejméně úspěšná pouze písemná podoba přesvědčování. Je to způsobené tím, že takováto forma komunikace je jednosměrná a nedává možnost zpětnému kladení otázek nebo doplňujícím vysvětlením, které by při přesvědčováni mohly pomoct.

I zde platí pravidlo, že je účinné kombinovat písemné i ústní formy přesvědčování. Například, když chceme přesvědčit manžela, že je lepší jít tenhle rok na dovolenou na Rhodos místo do Chorvatska, mnohdy nestačí jednom ústní podání. Podložíme to fakty (levnější ceny, mnohem lepší poskytované služby, kolik to ušetří), přiložíme prospekty a různé obrazové materiály a tyto informace doplníme dávkou emocí, které poukazují na to, že za tím, co hovoříme si stojíme a záleží nám na našem názoru. Případně naše tvrzení můžeme doložit i zkušenostmi našich známých, kteří na danou destinaci jeli minulý rok a byli spokojeni.

Na podobném principu stojí většina marketingových strategii, firemních prezentací a jiné situace, které mají ve své podstatě přimět člověka, aby sledoval obsah našeho sdělení a ten pak přijal závěr, který z něho vyplývá. A tedy být přesvědčen, že výrobek je skvělý a určen pro to, abychom ho koupili, že destinace do Chorvatska je mnohem lepší, jako jít do Řecka a podobně.

A rada na závěr: ne každé přesvědčování končí úspěchem. Je důležité vědět, účelně komunikovat a (zejména při osobních či rodinných vztazích), nezapomínat, že nejdůležitější je zachování korektních a vroucích vztahů, ne vyhrát boj stůj co stůj.