Velikost textu:

Tím, jak stárneme, jsme nuceni změnit některé z našich zvyků, což může být pro mnohé velmi těžké. Je nesporně důležité, aby si člověk udržoval aktivitu (fyzickou i duševní) v co nejvyšším měřítku během celého života, nicméně, ve starším věku může být nevhodné až ohrožující, když jedinec setrvává na některých vzorcích chování či aktivitách, které byl zvyklý dělat dříve.

V různých oblastech  života pak nastupují změny, kterým je třeba se přizpůsobit nebo je minimálně brát jako součást svého života a přibývajících let.

Finance:
Mnohdy bývá příjem v důchodu snížený až o polovinu. Z finančních důvodů se člověk pak např. musí stěhovat do menšího bytu, protože původní, větší, si již nemůže dovolit. Psychologicky se těžce snáší taky zadluženost, malé či žádné peněžní rezervy či nedostatek peněžních prostředků pro zajištění vlastní nezávislosti.

Dieta:
Změny životního stylu se dotýkají zejména zdraví a s tím souvisejícím jídelníčkem. Doporučuje se konzumovat zvýšené množství vlákniny, redukovat tučná jídla a jídla s vysokou hladinou cholesterolu. Taky je dobré se vyhýbat jídlům, o kterých jedinec ví, že mají neblahý vliv na jeho zažívání.

Pro někoho jsou naprosto nepřípustná třeba paprika, pro jiného česnek, oříšky apod. Podle toho je pak třeba individuálně přizpůsobit svůj jídelní lístek.

Starší lidé mají horší schopnost rozpoznat stav žízně, proto často dochází k silným stavům dehydratace, zejména v letních měsících a v extrémně velkém horku. Proto je potřeba pít hodně tekutin, i když člověk má pocit, že to není nutné, přičemž je dobré se snažit vyhýbat přemíře kofeinu či alkoholu. Kofein organismus dehydruje, proto při jeho zvýšeném příjmu je potřebné taky pít dostatek vody.

Cvičení:
Člověk by neměl zůstal v nečinnosti a v sedavých aktivitách. Přínosem jsou krátké procházky, přičemž aspoň něco je lépe než nic. To znamená, když to zdraví a počasí dovoluje, jít se projít alespoň na pár minut, nemusí jít pouze o sáhodlouhé túry.

Spánek:
Obecně platí, že s věkem se snižuje kvantitativně doba spánku, což znamená, že člověku stačí kratší čas na spánek. Avšak pozor! Je třeba poznat, co je přirozené snížení doby spánku a co porucha spánku např. insomnie (čili nespavost), která pak může rozházet celkový životní rytmus.

Sociální kontakt:
Ve vyšším a důchodovém věku se člověku mohou snižovat kontakty s druhými, omezuje se setkávání s (bývalými) kolegy, kamarády či dokonce s rodinou. Právě rodina či přátelé jsou však potřebným a přímo nezbytným faktorem, který pomáhá zvládat nejen samotný důchod, ale i překlenují např. samotu, pocit smutku či deprese apod.

Zdraví:
Ve stáří se zvyšuje počet onemocnění a chorob, což je zapříčiněno postupným zhoršováním tělesných funkcí - organismus hůř bojuje s nachlazením, infekcemi, horší se funkce vnitřních orgánů, ledvin, jater, zrak, sluch apod. jako i psychických funkcí (paměť, pozornost, vnímání aj.).

Problematika stárnutí je širokým tématem a zahrnuje v sobě celý komplex bio-psycho-sociálních aspektů, na které je nutno se včas připravit.