Ano, sluchová vada je velmi nepříjemná, protože není vidět. Člověk vypadá normálně, ovšem jen do té doby, než s ním začneme komunikovat. Pak nastane problém, protože okolí se zdá, že reaguje nepřiměřeně, stále obtěžuje žádostmi o opakování vyřčeného, i když už skoro křičíme, neotáčí se na zavolání, nemusí slyšet auto jedoucí za ním nebo zvonek cyklisty.
Moje babička vždycky říkala, že do té doby, než se jí zhoršil sluch měla vždycky za to, že její stará mamínka jí dělá naschvály. A tak je to s každým. Dokud jej vada také nepostihne, nemůže pochopit jak, stresující je tato situace pro osobu se sluchovým postižením.
Zákony na tyto lidi sice pamatuje, ale musíme si uvědomit, že i když pomůcky pro sluchově postižené jsou stále dokonalejší, sluch nám nikdy plně nenahradí. Sama informace o tom, jaké pomůcky existují, nebo jak je získat nestačí. Musíme se s nimi především naučit zacházet a zvyknout si na mně, aby nám pomáhaly. Sebedeokonalejší naslouchací přístroj nám nebude nic platný, bude-li uložen doma v šuplíku a světlo světa spatří jen při výjimečných příležitostech. Pomůcky jsou totiž dosti drahé a jsou určeny k tomu, aby se používaly.
Na pořízení těchto pomůcek se poskytují, podle vyhlášky č. 182/1991 Sb., finanční příspěvky v různé výši. Tento příspěvek se nazývá Jednorázový příspěvek na opatření zvláštních pomůcek a poskytují jej sociální odbory obcí s rozšířenou působností.
Osoba se sluchovým postižením tak může získat například pomůcky se světelnou nebo vibrační signalizací, jako jsou domovní a bytové zvonky, telefonní zvonek, světlený nebo vibrační budík, psací stroj se světelnou signalizací, speciální telefonní přístroj.
Příspěvek lze poskytnout i na zakoupení přístrojů určených k psané komunikaci, jako jsou faxy, počítače, dále videorekordéry,DVD, televizní přijímače s teletextem, bezdrátová přídavná zařízení k televizoru, indukční smyčky nebo mobilní telefon k psaní zpráv SMS.
Technický vývoj jde ovšem stále kupředu a tak, není-li nějaká pomůcka uvedena v seznamu, lze požádat o příspěvek na tzv. srovnatelnou kompenzační pomůcku. O příspěvek na stejnou nebo srovnatelnou pomůcku může občan požádat jednou za 5 let.
Zákon tak umožňuje osobám se sluchovou vadou kvalitnější komunikaci, přístup k informacím a zajištění kontaktu s okolím pomocí jiných smyslů, než je sluch. Postižené osoby tak mohou zvýšit i svou cenu na trhu práce.
Výše příspěvku je ovlivněna cenou přístrojů v základním provedení, stupněm sluchové vady a v neposlední řadě i výší vyčleněných finančních prostředků na tuto kompenzaci.
Samostatnou kapitolou jsou naslouchací přístroje. Ty lze získat od zdravotní pojišťovny na základě lékařského předpisu, který vychází z vyšetření určujícího stupeň sluchové ztráty.
Podrobné informace o možnostech, které v případě ztráty sluchu máte, se nejprve dozvíte u svého ošetřujícího lékaře, který by vás měl nasměrovat na poradenská centra, mneziskové subjekty a úřady, které vám se získáním potřebné pomůcky pomohou, umožní vám její vyzkoušení a vrátí vám třeba jen částečně, bývalou kvalitu vašeho života.
Seznam pomůcek, na které je poskytován příspěvek je uveden samostatně jak příloha č. 4 zákona 182/1991 Sb.
ml,foto:archiv |
