Velikost textu:

Jde o nemocné či seniory, kteří nemohou z nejrůznějších důvodů přijímat dostatek energie, především bílkovin a dalších důležitých látek normální stravou. Přitom existuje celkem jednoduché řešení, využívat v těchto případech plně přípravky enterální výživy, jejichž účinky jsou ověřeny klinickými studiemi. Tím, že tekutá enterální výživa (ENSURE PLUS a ENSURE PLUS FIBER) dodává organizmu energii, bílkoviny, důležité mikronutrienty a navíc působí jako prebiotikum, zvyšuje účinnost podstupované léčby, pomáhá rychlejší rekonvalescenci, umožňuje účinnou rehabilitaci a seniorům zdravé stárnutí.

Výživa a nemoc
„Každé onemocnění, včetně akutních respiračních chorob (nachlazení, rýma, chřipka) jsou provázeny snížením chuti k jídlu,“ říká MUDr. Jana Vojtíšková, praktická lékařka. Příčinou jsou pravděpodobně některé prozánětlivé faktory (cytokiny), které vznikají v průběhu nejrůznějších patologických procesů v těle. Určité cytokiny vyvolávají u disponovaných jedinců nechutenství.

„Déle trvající nechutenství nebo nemožnost přijímat dostatek vyvážené stravy, třeba v pooperačním období, při agresivní terapii mnoha vážných chorob (například onkologických) a zvýšené nároky při takřka všech chronických chorobách mohou vést k podvýživě,“ shrnuje praktické zkušenosti Dr. Vojtíšková.
 
Malnutrice bývá příčinou závažných změn imunitních systému a tím i zvýšeného rizika komplikací. Bylo prokázáno, že pacienti s těžkou podvýživou mají více než trojnásobné riziko onemocnět v průběhu hospitalizace infekční chorobou: zatímco se infekční komplikace vyskytly u 4,4 % pacientů s normálním stavem výživy, u těžce podvyživených nemocných se infekce objevila v 14,6 %. Podvýživa prodlužuje dobu hospitalizace (+ 10,6 %), zvyšuje úmrtnost (+ 12,4 %) a výrazně zvyšuje riziko všech komplikací (+ 42,8 %) v průběhu hospitalizace. Průměrné náklady na léčbu pacienta s malnutricí jsou o 65 % vyšší než na nemocného s normálním stavem výživy.(1)

Výživa ve stáří
Malnutrice je rizikovým faktorem pro mladé nemocné, ale seniory doslova ohrožuje. Podle průzkumu provedeného v roce 2007 ve Velké Británii je přítomna malnutrice u 22 % osob mezi 50 až 59 lety, ve věkové skupině 70 až 79 let je podvyživených 27 % a u devadesátiletých a starších byla nalezena malnutrice u 37 %.

Mezi seniory jsou značné rozdíly. Mnozí velmi staří senioři vedou aktivní život, jsou samostatní, udržují kontakty s okolím. Ti zpravidla nemají problémy ani s výživou. Značné procento seniorů má však sníženou pohyblivost, například v důsledku degenerativního onemocnění pohybové soustavy, zhoršené kognitivní funkce (třeba při demenci), což vede k problémům s obstaráním, přípravou a příjmem potravy.

K malnutrici nemusí dojít však jen v důsledku onemocnění. Defektní chrup, nedokonalá zubní náhrada, nedostatek slin, změna čití (ztráta chuti a čichu), nechutenství spojené s užíváním léků výrazně ovlivňují nejen množství přijaté potravy, ale i její složení. Senioři dávají většinou přednost sacharidům (sladkému pečivu), v jídelníčku chybí bílkoviny, vláknina a mitronutrienty, protože se jim ovoce a zelenina špatně kouše. Je známo, že senioři mívají nedostatek vitaminu C, selenu a zinku, které působí jako antioxidanty, vitaminu D, vápníku (důležité pro stav kostry) a železa (pro krvetvorbu).

Ještě záludnější je problematika bílkovin. Ve stabilizovaném stavu potřebuje senior 1,2 g bílkoviny na 1 kg hmotnosti, při onemocnění toto množství stoupá na 1,5 g/kg. Někdy je obtížné toto množství bílkovin ve stravě přijmout. Pro ilustraci uvádíme, že 100 g bílkovin (přibližná potřeba bílkovin pro seniora s hmotností 83 kg) je obsaženo v 5 velkých porcích masa nebo ryby, ve 3 litrech mléka, 20 kelímkách jogurtu, 1 kg tvarohu nebo 0,5 kg tvrdého sýra.1

Nejvážnějšími důsledky podvýživy ve stáří jsou:

• úbytek svalové hmoty (sarkopenie), čímž se zhoršuje mobilita a stav kostry, ubývá fyzických sil i pro běžné denní aktivity a sebeobsluhu, senior je po většinu dne na lůžku i v domácím prostředí,
• zhoršené funkce imunitního systému, náchylnost k infekcím a zpomalené reparační procesy (hojení),
• zhoršené kognitivní funkce (paměť, myšlení, schopnost udržení kontaktu se „světem“) ústící v desorientaci, depresi až demenci.

Malnutrice vede k zhoršení fyzického i duševního stavu, výrazně snižuje kvalitu života.

Nutriční intervence aneb zabránit nechtěnému hubnutí
Riziko podvýživy se týká značného podílu populace, což vede k mimo jiné i k nemalým ekonomickým výdajům na léčbu stavů s malnutricí spojených. Jednodušší je myslet na možnost podvýživy u všech nemocných a seniorů, samotnou podvýživu i rizika s ní spojená včas diagnostikovat a využívat všech dostupných prostředků klinické výživy k účinné nutriční intervenci. To je úkolem nejen zdravotníků, ale i rodiny a blízkých.