Velikost textu:

V ČR trpí alergií zhruba čtvrtina lidí. Řada moderních léků určených k její léčbě obsahuje kortikosteroidy, které si dokážou účinně poradit s projevy nemoci a při dlouhodobém užívání mohou potlačit všechny její příznaky. Užívání kortikosteroidů však u řady lidí vyvolává obavy, které zejména u nedostatečně informovaných pacientů mohou přerůst ve fobii. Ta může vést k zásadním chybám v léčebném režimu a jeho dodržování: pacient nespolupracuje se svým lékařem, předčasně přeruší léčbu či zcela odmítá léky. Přitom moderní přípravky s kortikosteroidy určené pro lokální použití patří mezi účinné léky, jejichž bezpečnost byla již v minulosti opakovaně prokázána.

Kortikosteroidy se u nás používají od poloviny minulého století k léčbě chronických zánětlivých chorob. Při léčbě dýchacího ústrojí prokazují kortikosteroidy vysoký protizánětlivý účinek. Pokud je např. pacienti s alergickou rýmou užívají dle pokynů lékařů, dokážou moderní léky potlačit všechny příznaky nemoci a často zabránit vzniku jiných přidružených onemocnění a případným komplikacím. Přibližně 95 % pacientů užívajících kortikosteroidy však v prvním roce léčby nedodržuje její předepsaný plán. Jedním z důvodů jsou přehnané obavy z nežádoucích účinků léčby.

Jak funguje lokální léčba kortikoidy?
U některých nemocí, jako je např. alergická rýma či astma, se uplatňuje lokální léčba kortikosteroidy. Výhodou lokální léčby je možnost nechat léky působit téměř výhradně v místech, kde se objevuje zánět. Pacienti trpící alergickou rýmou či astmatem si mohou léky aplikovat přímo do nosu nebo je vdechovat. Díky takovému podání je dosaženo vysoké koncentrace léku na receptorech nosní sliznice nebo plicní tkáně, což zvyšuje jeho účinnost a bezpečnost.

Mezi přínosy kortikoidní léčby alergické rýmy patří odstranění příznaků, zhojení sliznice porušené alergickým zánětem a zlepšení její vlastní obranyschopnosti. Díky pravidelnému užívání kortikosteroidů se snižuje riziko dalšího postupu alergické reakce a významně se zlepšuje kvalita života pacientů.

„Pro úspěšnou léčbu jsou důležité pravidelné návštěvy lékaře, kontroly stavu sliznice pacienta a nácvik aplikační techniky,“ upozorňuje MUDr. Ester Seberová, alergoložka a členka České iniciativy pro astma.

Lokální vedlejší účinky jsou většinou nezávažné. U pacientů se může objevit mírné pálení či podrážděnost sliznice nosu nebo lehké krvácení z nosu. Frekvenci výskytu lze do jisté míry ovlivnit správnou aplikační technikou.

Při systémovém užívání léků obsahujících kortikosteroidy, tj. ve formě tablet či injekcí, se naopak mohou objevit nežádoucí účinky v celém těle. Nejčastěji jde o poruchy psychiky, vznik osteoporózy, šedého očního zákalu, zhoršení cukrovky či špatné hojení ran.
U moderních léků užívaných lokálně k těmto nežádoucím účinkům nedochází.

„Hlavním rizikem topicky podávaných kortikosteroidů u pacientů s alergickou rýmou nebo astmatem je jejich neužívání,“ domnívá se prof. MUDr. Petr Pohunek, CSc. z Pediatrické kliniky FN Motol, který je ředitelem České iniciativy pro astma.

Kortikofobik trpí současně dvěma nemocemi. Tou, kterou je třeba u něj léčit, a fobií z předepsané léčby. V praxi se kortikofobie projevuje různě. Na začátku terapie pacienti odmítají předpis jakékoli steroidní či hormonální léčby. Většinou proto, že jsou přesvědčeni o „škodlivosti“ kortikosteroidů. Dalším typickým projevem je přerušení léčby bez konzultace s lékařem. Pacienta většinou k tomuto kroku vede mylná interpretace informací z příbalového letáku. Někteří lidé také často sami ukončí léčbu poté, co se objeví první zlepšení příznaků nemoci, neboť si myslí, že jsou již zdraví a v léčbě není potřeba pokračovat.

Aby byla léčba úspěšná, měl by pacient medikaci porozumět a zajímat se o ni. Lékaři rozlišují podle přístupu k léčbě nemoci dvě skupiny pacientů: pasivní a iniciativní. Spolupráce s pasivním pacientem je obtížná. Nezajímá ho podstata problému, terapii přijímá jako nutné zlo. Často se snaží pravidelnou léčbu ukončit a užívat pouze úlevové léky. Naopak dobře probíhá spolupráce mezi lékaři a iniciativními pacienty.

Paradoxně jak vysoká míra informovanosti, tak i nedostatek informací mohou často u pacientů vést k obavám z vedlejších účinků léků, které obsahují kortikoidy, a ze závislosti na nich. Po konzultaci s lékařem je však tyto obavy zpravidla opouští.

Pokud pacienti užívají lokálně působící léky s kortikosteroidy dle pokynů svého lékaře, nemusí se jejich vedlejších účinků obávat. Pro dodržování předepsané léčby je však důležité, aby byli svým lékařem o výhodách této léčby a případných nežádoucích účincích předem informováni. Jen lékař může správně posoudit tíži onemocnění a předepsat pacientovi adekvátní moderní a bezpečné léčivé přípravky.