Velikost textu:

Pokud se v zaměstnání nepřezouváme, pak nemá noha, pevně sevřená v botě, dostatek příležitostí se „nadechnout“. Pokožka se v takovém případě začne potit a můžeme očekávat příchod nepříjemného hosta, problém zvaný plíseň (mykóza).

Mikroskopické houby (dermatofyta a/nebo kvasinky) rády využijí příležitost parazitovat na lidské kůži, zejména pokud je jim nabídnuta v podobě teplého a vlhkého prostředí. Tím naprosto ideálním prostředím jsou nejčastěji právě zpocené nohy. Nošení neprodyšné nebo málo prodyšné obuvi, a z toho vyplývající pocení nohou, způsobuje, že kůže prosákne, změkne a lokálně sníží svoji obranyschopnost. Přidá-li se k tomu nedostatečná hygiena spolu s nošením silonek nebo ponožek z umělých vláken, nohy se zapařují o to více a při množení mikrobiální flóry začnou na sebe upozorňovat silným zápachem. „Mávneme-li nad tímto problémem rukou a nevyslyšíme prosby našich nohou, stačí chůze naboso ve společných prostorách, jako jsou veřejné bazény, sauny nebo hotelové pokoje, a máme velkou šanci, že si s sebou domů odneseme nechtěný plísňový dárek,“ upozorňuje MUDr. Karel Mencl, CSc. z Pardubické krajské nemocnice.

Začínající mykózu poznáte rychle
Pro vznik mykózy nohou je velmi rizikové také přijetí nabízené domácí obuvi na návštěvě. Předchozí návštěvníci v ní totiž mohli spolu s mikroskopickými částečkami své kůže zanechat také velké množství zárodků mikroskopických kožních hub, které naši zpocenou a oslabenou kůži rády využijí jako vydatnou potravu. „V počátcích takového houbového hodování začíná kůže mezi prsty nohou a posléze i na nich svědit a mezi prsty se začínají tvořit nejdříve drobné, posléze i větší praskliny. Svědění se často ozve po ulehnutí ke spánku a řada lidí to řeší drbáním svědícího místa ploskou či patou druhé nohy, aniž by si uvědomili, že si tím roznáší plíseň prakticky po celém chodidle. A pokud ani tento stav nedonutí postiženého člověka k radikálnímu řešení, mohou se objevit další, daleko nepříjemnější problémy,“ vysvětluje MUDr. Mencl.

Od kůže pod nehet
Na opomíjenou či zanedbanou mykózu kůže nohou většinou plynule navazuje plísňové onemocnění nehtů (onychomykóza), kterým v České republice trpí přes 4 % populace. Nejčastěji jsou tedy plísní nejprve napadeny meziprstní prostory. Odtud se mikroskopické houby šíří na plosku a kůži prstů. Přes bříška prstů a nehtové valy se pak dostávají k nehtové ploténce, a protože při zapaření měkne i rohovina nehtu, mají mikroskopické houby šanci pokračovat v růstu i zde. Napadené nehty ztrácí lesk, často bolestivě zarůstají, deformují se, barevně mění a postupně se zvětšují. Pod nehtem se totiž začínají tvořit mohutné houbové hmoty, které nehet nadzvedávají a často odtrhávají od lůžka. „V této fázi se nehet začíná rozpadat a ztrácí svoji ochrannou funkci. U rozvinuté onychomykózy nohou bývá problém natáhnout si ponožku či botu, nebo bez bolesti sejít se schodů,“ upozorňuje MUDr. Mencl.

Uvedená plísňová onemocnění se častěji objevují u :

•     osob se sníženou obranyschopností,
•     osob s cévními problémy na dolních končetinách,
•     diabetiků.

Mikrobiální osídlení kůže představuje pro tyto rizikové skupiny potenciální nebezpečí, neboť může jejich zdravotní problémy na dolních končetinách výrazně zhoršit.

Plíseň představuje i společenský problém
Plísňové onemocnění není kosmetický problém. Jde o vážné infekční onemocnění, které se rádo vrací, protože se málokdy podaří vymítit beze zbytku veškeré přítomné plísňové zárodky. A i když se to podaří, mohou se na kůži během doby dostat jiné. „Klinicky zjevným plísňovým postižením nohou trpí více než 60 % dospělé české populace. A z nohou se může mykóza rozšířit i na další části lidského organizmu, často i na nehty rukou,“ zdůrazňuje závažnost mykóz MUDr. Mencl. Negativní projevy plísňového onemocnění mohou vést až k psychickým traumatům a omezení kvality života. Mnozí z postižených pacientů přeruší kontakty s okolím, ztrácejí sebedůvěru, mají strach z přenosu infekce na ostatní členy rodiny, zejména na děti.

Onemocnění mykózou a jeho důsledky nemusí zajít příliš daleko
Je potřeba včas vyslyšet prosby svých nohou a účinně zasáhnout, dokud je čas. Tím zásahem může být i to, pokud si v lékárně pořídíte některý z přípravků s obsahem „chytré houby“ (Pythium oligandrum). Přímo na plísně nohou je určena řada biopreparátů s označením BIODEUR. „Tyto preparáty jsou naprosto přírodní a jako hlavní složku obsahují živé zárodky mikroskopické houby, která požírá plísně parazitující na pokožce. Jde vlastně o parazita jiných hub, který na pokožce nohou, v meziprstí, pod nehty a dokonce i v obuvi mikroskopické houby eliminuje. Zároveň však není schopen napadat tkáně člověka, je tedy pro své použití naprosto bezpečný,“ vysvětluje princip působení „chytré houby“ MUDr. Mencl. „Chytrá houba“ je vhodná pro každého, kdo má byť jen sklon k potivosti nohou nebo plísňovým chorobám, lze ji však použít i jako prevenci proti zápachu a uchycení se zárodků parazitických plísní. Často stačí ošetřit biopreparátem pouze vnitřek obuvi.

Nechte nožky nadechnout
Chceme-li, aby nás naše nohy dlouho a spolehlivě nosily, musíme se o ně starat. Na prvním místě je sice nejlépe každodenní hygiena, péče o nohy a zvláště meziprstní prostory, je však také nutná opatrnost při pedikúře. Ani návštěva profesionálního pedikéra není zcela bez rizika, a lze jen doporučit použití biopreparátu s „chytrou houbou“ jako preventivní opatření. Velmi důležitá je však také nutnost udržovat nohy i boty v suchu a nenechat je zbytečně zapařovat. Až si půjdete pro novou obuv, investujte raději do takové, která je vyrobena z prodyšných materiálů, v nichž se vám nebudou potit nohy, a nebudou Vám příliš těsné. Zvolte prostě takové, abyste nevytvořili plísním dobré podmínky k pobytu na vašich končetinách.