Kawasakiho nemoc (KD) je pojmenována po japonském lékaři, který ji popsal v roce 1967. Jednalo se o děti s protrahovanou horečkou, vyrážkou, zarudnutím očí a sliznic úst, zvětšenými mízními uzlinami a otokem rukou a nohou. Později byly popsány i závažnější srdeční komplikace, charakteristické pro toto onemocnění. V zásadě se jedná o akutní systémovou vaskulitidu. Vaskulitida znamená zánět krevních cév, v tomto případě hlavně středních a menších tepen, s rizikem vzniku výdutí (aneuryzmat) zejména v oblasti srdečních (koronárních) tepen. Označení systémová charakterizuje celkové projevy nemoci s možností postižení různých orgánů (systémů). Akutní je takové onemocnění, které má dramatické projevy po omezeně dlouhou dobu a nemá sklon k protrahovanému průběhu.
Kawasakiho nemoc je vzácná, přesto však patří k nejčastějším primárním systémovým vaskulitidám v dětství (viz
příslušná kapitola). Je to nemoc téměř výhradně postihující malé děti do 5 let věku. U starších dětí je vzácná, u dospělých se nevyskytuje.
Je o něco častější u chlapců. Může se objevit kdykoli během roku, častěji pak na jaře a v zimě. Její výskyt je v bílé populaci podstatně nižší než u jedinců východoasijského (zejména japonského) či afrického původu.

Příznaky:

• Nemoc začíná vysokými horečkami, pro které se nenajde vysvětlení v podobě infekce či jiného onemocnění. Dítě je často velmi dráždivé, v průběhu horečnatého období se může kdekoli na těle objevit vyrážka, typicky v plenkové oblasti. Její vzhled je podobý jako u spalniček či spály. Zarudnutí očí bývá oboustranné a není provázeno hnisáním. Sliznice úst, jazyka (tzv. malinový jazyk) a hrdla jsou rudé, rty popraskané. Spolu se zvětšením mízních uzlin na krku (často jednostranně) může KD napodobovat spálovou angínu. Někdy se objeví otok rukou a nohou se zarudnutím, po několika týdnech od začátku nemoci pak výrazné olupování kůže zejména na prstech. S časovým odstupem se objevují příčné bělavé proužky na nehtech, které postupně odrůstají (tzv. Beauovy linie).
• Akutní období provází často řada dalších, nespecifických projevů postižení dalších systémů. Patří mězi ně bolest a otok kloubů, bolesti břicha se zvracením případně průjmem, bolesti hlavy se zánětem mozkových blan. Nejzávažnějím projevem KD je postižení srdce. V začátku nemoci se zánět různých částí srdce může projevit rozvojem šelestu, poruchou srdečního rytmu, změnami na EKG či ultrazvukovém vyšetření. Změny srdčních (koronárních) tepen v podobě výdutí se obvykle rozvíjejí až v průběhu několika týdnů od akutního začátku nemoci.

Příčiny KD nejsou dosud plně objasněny. Na vyvolání nemoci se pravděpodobně podílejí infekční mikroorganizmy (některé viry nebo bakterie), které u vrozeně vnímavých jedinců spustí nepřiměřeně silnou imunitní reakci. Ta způsobí zánět s případným poškozením cévní stěny.
Kawasakiho nemoc není dědičná, i když se předpokládá určitá vrozená vnímavost (dispozice). K postižení jiných členů rodiny dochází zřídka. Jelikož příčiny nejsou známy, neví se, proč KD postihla právě vaše dítě. KD není infekční a neexistuje způsob, jak jí předejít.

Léčba:

• Dítě s podezřením na Kawasakiho nemoc by mělo bý přijato na dětské oddělení nemocnice, kde je k dispozici specializované vyšetření srdce ultrazvukem. Hospitalizace je nutná vzhledem k často závažnému akutnímu stavu dítěte a možnosti komplikací. Léčba by měla být zahájena co nejdříve. Zahajuje se podáním nitrožilní infuze vysoké dávky imunoglobulinu G (IVIG), po níž obvykle dojde k ústupu horečky.
• Současně je podávána kyselina acetylosalicylová (aspirin) v protizánětlivé dávce, která je po ústupu akutních projevů snížena na malou, tzv. antiagregační dávku. Ta je pak podávána dlouhodobě až do plného uzdravení. Časné podání IVIG ve většině případů zabrání rozvoji závažných srdečních komplikací.
• V některých případech nedostatečné účinnosti opakovaných dávek IVIG je možno podat infuze kortikosteroidů, podobně jako u jiných systémových vaskulitid (viz příslušná kapitola).

Diagnostika:
Pro správnou a časnou diagnózu je nejdůležitější počítat s možností KD jako příčiny nevysvětlené horečky u malého dítěte či kojence. Pět hlavních klinických projevů nemoci je současně i tzv. diagnostickými kritérii. Diagnóza KD je stanovena na základě přítomnosti protrahované horečky a alespoň 4 z 5 kriterií.

Jednotlivé projevy nejsou obvykle přítomny současně a mohou trvat krátce, proto je po nich třeba cíleně pátrat. Jedná se o oboustranné zarudnutí bělma očí, zvětšení krční mízní uzliny, kožní vyrážku, zarudnutí sliznice úst a změny na rukách a nohách.
Žádný z těchto projevů není pro KD specifický, proto je třeba vyloučit případná jiná onemocnění.

Ankety