CMP - Cévní mozková příhoda

21.květen 2013 06:42:04 (sekce )

Cévní mozková příhoda (CMP) je onemocnění, při kterém dochází k přerušení průtoku krve do mozku a následnému poškození mozkové tkáně. Má různá, laická i odborná  pojmenování jako mrtvice, iktus, mozkový infarkt nebo progresivní paralýza či pepka. Jedná se o akutní, život ohrožující stav, který vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc. Pokud tato nemoc není ihned rozpoznána a správně léčena, může způsobit trvalé neurologické postižení nebo dokonce smrt. Rychlá a včasná reakce proto hraje v případě cévní mozkové příhody klíčovou roli.

Symptomy CMP většinou ovlivní jednu polovinu těla. Během prvních 24 hodin od vzniku příznaků však může jen lékař bezpečně určit, zda se jedná o CMP nebo tzv. tranzitorní ischemickou ataku (TIA), o níž se někdy mluví jako o „mini“ mrtvici. TIA je podobně jako ischemická CMP vyvolána nedokrvením mozku. Na rozdíl od cévní mozkové příhody se však jedná pouze o přechodný stav. Přesto ho nelze podceňovat – může totiž o dny, týdny či měsíce předcházet skutečnou mozkovou příhodu.

 

Cévní mozkové příhody rozlišujeme podle příčin:

  1. Většinou se jedná o tzv. ischemickou cévní mozkovou příhodu. Její příčinou je uzávěr tepen, které vyživují mozek. Cévní neprůchodnost může být vyvolaná krevní sraženinou (trombem) nebo vmetkem (embolií). Vede k přerušení přívodu krve a tedy i kyslíku a živin do příslušné části mozku.
  2. Asi pětina případů CMP pak je způsobena prasknutím cévy a následným krvácením do mozku. Při masivním krvácení může být mozková tkáň dokonce proudem krve rozdrcena. Této menšině pacientů pomůže neurochirurgická operace.

 

Při ischemické cévní mozkové příhodě je v postižené části mozku porušena funkce mozkových buněk. To se projevuje například ochrnutím, ztrátou citlivosti, ztrátou řeči nebo zmateností.

 

Mozkové buňky však kvůli nedostatku kyslíku a živin odumírají až za několik hodin. Proto je důležité rychle jednat, aby tak bylo riziko nevratného poškození mozku a dlouhodobého postižení sníženo na minimum.

 

Čím dříve je CMP rozpoznána a zahájí se účinná léčba, tím více lze ovlivnit průběh nemoci a zejména minimalizovat její trvalé následky. Nejlepší vyhlídky na uzdravení mají pacienti, kteří se včas dostanou do nemocnice, nejlépe do některého ze specializovaných iktových center.

 

Člověku, který byl převezen do nemocnice s podezřením na CMP, odborníci rychle provedou specializovaná vyšetření. Používají přitom moderních metod, jako jsou například počítačová tomografie (CT), magnetická rezonance (MR) nebo ultrazvuk srdce. Samozřejmostí jsou také laboratorní vyšetření krve a moči.

 

Kritické čtyři a půl hodiny

U pacienta, který se do nemocnice dostane včas, mohou lékaři ještě tři hodiny po nástupu ischemické cévní mozkové příhody provést tzv. trombolýzu. Při ní je díky speciální infuzi rozpouštěna sraženina v mozku. Tato léčba naprosto revolučním způsobem snižuje trvalé následky nemoci a usnadňuje návrat postiženého do normálního života.

 

Nejnovější lékařské výzkumy navíc prokázaly, že dokonce ještě čtyři a půl hodiny po prvních příznacích CMP jsou mozkové buňky schopny velké nápravy. Trombolýza je proto tou nejúčinnější možnou léčbou a evropské lékařské společnosti v současnosti doporučují, aby byla prováděna ještě čtyři a půl hodiny po nástupu nemoci.

 

Do osmi hodin od prvních příznaků se lékaři mohou rozhodnout také pro chirurgickou léčbu tzv. stenty. Do uzavřené tepny u mozkového kmene zavedou spirálku, kterou vytahují krevní sraženiny. Tato metoda však pro svou náročnost zatím není běžně dostupná.

 

Rehabilitace je základ

Pokud se člověk postižený CMP dostane včas k lékaři a je u něj do tří, respektive čtyř a půl hodin provedena trombolýza, má velmi dobré vyhlídky na uzdravení s minimálními následky. Téměř okamžitě poté, co u něj odborníci provedou život zachraňující úkony a stabilizují jeho stav, se začíná také s jeho rehabilitací. Ta bývá zaměřena nejen na tělesné, ale především na mozkové funkce.  A podílí se na ní celý tým odborníků - kromě fyzioterapeuta je v něm třeba logoped, který se u pacienta zaměřuje na případné poruchy řeči. Někdy pomáhá nemocnému s návratem k normálnímu, soběstačnému životu také psycholog a sociální pracovník.

 

Co je úspěch? Sám se posadit!

V prvních dnech či týdnech, kdy je pacient často v bezvědomí a není schopen spolupráce, odborníci monitorují jeho životní funkce a věnují se rehabilitačnímu ošetřování. Jeho důležitou součástí je zejména polohování nemocného, které se provádí každé dvě až tři hodiny a to i v noci. Jakmile to stav nemocného dovolí, začíná s ním fyzioterapeut cvičit jednoduché pohyby vleže a otáčení na posteli. Pacientovi s poruchou řeči se hned od začátku věnuje logoped.

 

V další fázi rehabilitace se nemocný učí posadit se, lézt po čtyřech, chodit po kolenou a vstávat na stoličku. Postupně nacvičuje vstávání do stoje, sedání a chůzi. S pokračujícími úspěchy se terapie zaměřuje na jemnější pohyby v zápěstí a prstech, velkým problémem totiž i nadále může být například otevírání a zavírání prstů, uchopení předmětu a následné uvolnění ruky. Mnohým lidem činí v této fázi stále potíže dopravit při jídle lžíci k ústům. Zatímco stav některých pacientů se nadále zlepšuje, jiní dospějí do stadia, kdy již k žádnému podstatnému zlepšení nedochází.

 

Člověk, který prodělal těžkou cévní mozkovou příhodu, postupně pobývá na neurologické jednotce intenzivní péče, standardním neurologickém oddělení a na lůžkovém rehabilitačním oddělení. Pokud to jeho stav umožňuje, může být potom přeložen do domácího ošetřování, kam za ním dochází rehabilitační pracovník. Velkým přínosem pro další zlepšování zdravotního stavu pacienta mohou být také léčebné pobyty v lázních.


Fakta o cévní mozkové příhodě

  • Cévní mozková příhoda je v České republice po srdečním infarktu každý rok druhou nejčastější příčinou úmrtí. Z 10 milionů obyvatel postihne zhruba 25 tisíc osob.
  • Při CMP hraje zásadní roli čas - tedy včasné rozpoznání nemoci a co nejrychlejší převoz pacienta do nemocnice s iktovou jednotkou.
  • V 85% případů se iktus vyskytuje u osob starších 45 let, převážně u mužů.
  • V posledních letech stoupá počet případů CMP u lidí mezi 30. a 40. rokem.
  • Až 60% případů cévní mozkové příhody u žen končí smrtí.
  • U nemocných cukrovkou je pravděpodobnost postižení CMP až třikrát větší než u zbytku populace.

Rizikové faktory

  • Pokročilý věk
  • Vysoký krevní tlak
  • Nadváha
  • Cukrovka
  • Migrény
  • Užívání hormonální antikoncepce
  • Ateroskleróza
  • Vysoká hladina cholesterolu v krvi
  • Dědičné faktory
  • Rizikový životní styl (kouření, častá konzumace alkoholu, nedostatek pohybu)
  • Stres a deprese

Jak se CMP projevuje?

  • Náhlou slabostí
  • Ztrátou citlivosti tváře, horní a dolní končetiny na jedné polovině těla, pocity „mravenčení“, neschopností ovládat tvář nebo končetiny (předměty nemocnému vypadávají z ruky). Pacient se není schopen usmát ani polykat.
  • Zmateností, nerozhodností, dezorientací, poruchou vnímání (postižený může mít problémy mluvit i rozumět)
  • Potížemi s chůzí a rovnováhou, pocity závratě
  • Náhlou poruchou zraku. Pacient má rozmazané nebo zdvojené vidění, někdy přechodně zcela přestane vidět.
  • Náhlou bolestí hlavy bez zjevné příčiny, někdy také ztuhnutím krku
  • Ztrátou vědomí

Jak na nemocném rychle poznám, že ho postihla CMP?

Tvář Požádejte nemocného, aby se usmál, zapískal a ukázal zuby. U člověka s iktem dochází k poklesu ústního koutku. Pokud se nemocný usměje, ústní koutky nebudou symetrické.  
Ruce Požádejte nemocného, aby natáhl ruce před sebe a otočil je dlaněmi dolů. Ochrnutá ruka obvykle rychle klesá.  
Řeč Požádejte pacienta, aby řekl jednoduchou větu, například: „Starého psa novým kouskům nenaučíš.“ Člověk s cévní mozkovou příhodou toho není schopen, nebo bude slova komolit.  
Čas Pokud zjistíte, že nemocného postihla CMP, ihned volejte linku 155. Pacient by se měl dostat do nemocnice, nejlépe na specializovanou iktovou jednotku, co nejdříve po prvních projevech cévní mozkové příhody. V tomto případě platí: Čím dříve, tím lépe. U CMP záleží na každé minutě.  



Více informací naleznete na www.mozkovaprihoda.cz a www.ictus.cz.