Angina pectoris

Angina pectoris
12. 3. 2014 2:18

Popis:
Zužování věnčitých (koronárních) tepen aterosklerotickým procesem může mít různé klinické projevy, které shrnujeme pod společný název ischemická choroba srdeční (ICHS). Jejím nejznámějším projevem je infarkt myokardu, častějším a hlavně dlouhodobým projevem jsou svíravé bolestivé pocity na hrudi, které označujeme jako anginózní bolesti neboli stenokardie.
Anginózní bolest je obecně projevem nedostatečného prokrvení (ischemie) srdečního svalu v důsledku zvýšené spotřeby kyslíku při omezené dodávce, nejčastěji zúžením věnčité tepny aterosklerotickým plátem. Proto se obvykle bolest objevuje při fyzické námaze (chůze do kopce do schodů, nesení i malé zátěže, sportem), ale i přechodem z teplé místnosti na chladný vzduch nebo při rozrušení.Po ukončení námahy nebo po zklidnění bolest postupně ustupuje.
Nemocný s chronickými obtížemi většinou anginózní bolest dobře rozpozná od jiných obtíží (např. bolestí páteře) a ví, v jakých situacích ho nejspíše postihnou.
Největší problémy dělá toto rozlišení u lidí, kteří mají takové obtíže poprvé nebo se jejich charakter změní.

Příznaky:

  • svíravá, tlaková či pálivá bolest na hrudi, ne přesně ohraničená, většinou pociťovaná za hrudní kostí nebo nalevo od ní, která může vyzařovat do levého ramene, levé paže, ale také do krku nebo nadbřišku
  • je často spojena s pocitem nedostatku vzduchu nebo obtížným dýcháním, může být spojena také s nevolností, pocitem na zvracení a studeným opocením

  • 1.Stabilní angina pectoris (AP) – jde o chronickou formu ICHS, kdy projevy trvají desítky sekund až několik málo minut a dobře zareagují na podání nitroglycerinu nebo nitrátů.
  • 2.Nestabilní angina pectoris (NAP) – jde o pacienty s každou nově vzniklou či klidovou AP, nebo u pacientů s chronickou AP, kde dochází ke změně charakteru – zvyšuje se četnost, intenzita, či bolest reaguje omezeně nebo vůbec na podaný nitroglycerin. Tato forma představuje větší riziko přechodu do akutní formy – infaktu myokardu.



Diagnoza:

  • změření krevního tlaku
  • poslech srdce a plic
  • vyšetření EKG
  • vyšetření koronárních cév

Léčba:


  • zásadní význam má úprava životosprávy – tj. vyloučení kouření, dietní opatření zejména omezení příjmu tuku v potravě, snížení hmotnosti při nadváze, adekvátní pohybová aktivita, omezení stresu;
  • zlepšení průtoku krve ischemickým srdcem
  • léky uvolňujícími svalovinu srdce či zpomalujícími srdeční frekvenci
  • zprůchodněním postižených cév balónkem a zavedení kovové výztuže (stentu) do cévy tzv. Angioplastikou při koronarografii
  • případně chirurgicky provést přemostění zúženého úseku – bypassem
  • léky zamezující shlukování krevních destiček a ucpávání cév Antiagregancia (typickým zástupcem je kyselina acetylosalicylová)
  • léky, které ovlivní vaše obtíže – tedy bolesti na hrudníku (typickým zástupcem jsou Nitráty, pokud se objevují obtíže jen zřídka – pak se podávají nejčastěji ve formě spreje pod jazyk, nebo se užívají pravidelně každý den.

Prevence a doporučení:

  • Při záchvatu anginy pectoris přerušte rozdělanou činnost a uklidněte se.
  • Jestliže se jedná o váš první záchvat, potom vyhledejte ihned lékaře – nejlépe zavolejte rychlou záchrannou pomoc.
  • Pokud se již léčíte a máte k dispozici sprej proti této bolesti, tak si vstříkněte 2 dávky pod jazyk. Bolest by měla velmi rychle, během desítek sekund, ustoupit. Pokud se tak nestane, mohlo by se jednat o akutní infarkt myokardu, a proto opět vyhledejte ihned lékařské ošetření.
  • Lékaře vyhledejte i tehdy, pokud se změnil charakter záchvatů: jsou častěji, silnější, při menší zátěži atd.
autor: Redakce