Většina lékařů neví, jak se chovat k autistům, pomůže desatero

Většina lékařů neví, jak se chovat k autistům, pomůže desatero
19. 10. 2012 9:47

Většina lékařů podle lidí pomáhajících autistům neví, jak se k takto postiženým pacientům chovat.

Neuvědomí si, jak stresující je pro ně už jen návštěva cizího prostředí, a i z obyčejného odběru krve se pak může stát drama na desítky minut. Brněnská Asociace pomáhající lidem s autismem (Apla-JM) vytvořila desatero, které má lékařům poradit. Podle Romana Turského z asociace není neznalost jejich chybou. Když k nim přijde takto handicapovaný pacient, bývá to pro lékaře často první setkání v jeho praxi, řekl Turský.
   
Odborníci v desateru upozorňují na to, že podivné chování autisty neznamená, že jde o rozmazleného, vzpurného a zlobivého člověka. "Ve skutečnosti má jen nepřekonatelný strach z neznámého prostředí a z nové situace," uvedli. Autisté také mohou mít zvýšenou citlivost na zvuky, světlo, pachy či dotek neznámé osoby. Snadno se mohou vyplašit.
   
Autistu vždy doprovází k lékaři blízký člověk. Podle Turského postiženého zná a lékaři by si tak měli dát poradit, jak se k němu chovat. Popsal situaci z dětské nemocnice, kde zdravotníci před lety jeho tehdy čtyřleté dceři potřebovali odebrat krev. Rodiče navrhovali, že vše půjde lépe, pokud při odběru budou mít dítě na klíně a budou ho uklidňovat. Neuspěli.
   
"Dosáhli jsme jen toho, že místo dvou sestřiček přišly čtyři, povalily dceru na vyšetřovací lehátko, jenže ona přece jen už v té době měla nějakou páru," uvedl Turský. Asi po dvacetiminutovém zápase se prý sice zdravotnicím podařilo potřebné množství krve odebrat, ale zkumavka se při dalším zápase rozbila. "Na druhý pokus si dali říci a udělali to podle našich rad. Bylo to v pořádku," dodal Turský. Připustil, že zdravotníci podobné zkušenosti nemají jak získat, protože se komunikace s takto postiženým dítětem nikde neučí.
   
Turský připustil, že při některých zákrocích není jiné řešení než narkóza. Platí to prý často třeba o plombování zubů. I prohlídka u zubního lékaře bývá problematická a ideální je, když si lékař rodinu pozve víckrát, aby si handicapovaný na prostředí ordinace zvyknul. "Jenže na to nebývá čas," připustil.
   
Desatero najdou lidé na stránkách Národní rady osob se zdravotním postižením. Organizace už dřív zveřejnila desatero nevidomých, sluchově postižených, seniorů a pacientů se syndromem demence.

(MB,ČTK,foto:archiv)
autor: Redakce