Zánětlivé onemocnění plic - Pneumonie (zápal plic)

Zánětlivé onemocnění plic - Pneumonie (zápal plic)
20.11.2013 6:45

Jedná se o zánětlivé onemocnění plic nejčastěji infekčního původu.

Nejúčinnější zbraň
Těžko můžeme posoudit, která zbraň měla pro lidstvo v celé jeho historii největší význam. Jedním z kandidátů by byl určitě penicilin, objevený roku 1928. Když mladý anglický mikrobiolog Alexandr Fleming zjistil, že houba rodu

Penicillium vytváří látku zabíjející bakterie, dal lékařům do rukou dosud nejúčinnější zbraň proti bakteriálním infekcím, včetně obávaného zápalu plic. Po právu za tento objev dostal v roce 1945 Nobelovu cenu. Sir Fleming odstartoval éru antibiotik, bez kterých si dnešní medicínu vůbec nedokážeme představit. Byl jedním z mála vědců, kteří vymysleli zbraň co nezabíjí, ale naopak vrací lidem život. Dnes nám diagnóza zápal plic už hrůzu nenahání, ale v době, kde ještě antibiotika známa nebyla , nás toto smrtelné onemocnění připravilo o mnohé velikány. Jmenujme alespoň Karla Hynka Máchu nebo Karla Čapka.

Základní informace

Pneumonie je lékařský termín pro zápal plic. Jedná se o zánětlivé onemocnění plic nejčastěji infekčního původu. I přes účinnou léčbu antibiotiky na pneumonii umírá stále dosti lidí, hlavně vyššího věku.
Nejčastější formou zápalu plic je bronchopneumonie, při které je zánět přítomen v průdušinkách a přilehlé plicní tkáni. Jen ojediněle se nyní objevuje lobární pneumonie, která postihuje celý plicní lalok a pro kterou je typický daleko závažnější průběh.

Jaká je příčina

Většina pneumonií je způsobena infekcí plic nejrůznějšími bakteriemi a viry, méně pak plísněmi nebo parazity, které se do dýchacích cest nejčastěji dostávají vdechnutím těchto patogenů od jiného člověka. Říkáme tomu kapénková infekce. U lidí s oslabeným imunitním systémem mohou zápal plic vyvolat i původci, kteří jsou u zdravých jedinců neškodní.
Ideální podmínky pro pomnožení bakterií jsou při hromadění hlenu za překážkou v dýchacích cestách (cizí těleso, zúžení nebo nádor). Zápal plic se pak za této situace objevuje opakovaně i po zaléčení antibiotiky.
Pneumonii mohou vzácněji vyvolat i jiné příčiny, například vdechování dráždivých látek, vdechnutí žaludečního obsahu (aspirační pneumonie) nebo ozařování.

Jaké jsou příznaky

Pokud onemocníte bakteriálním zápalem plic, tak budete mít vysokou teplotu, někdy doprovázenou zimnicí a třesavkou. Budete se cítit velmi unaveni až schváceni. V prvních dnech onemocnění se objeví suchý kašel, později začnete hojně vykašlávat tzv. sputum. Nemusí se jednat jen o hleny, ve sputu může být i hnis nebo příměs krve. Dále bývá pravidelně přítomna dušnost, která se výrazně zhoršuje při námaze. Tyto obtíže budou mít hlavně lidé, kteří již mají nějaké srdeční nebo plicní onemocnění, například astma, chronický zánět průdušek, kuřáci atd. Pokud infekce přestoupí i na obal plic – pohrudnici (zánět pohrudnice – pleuritida), tak vás může v okolí zánětu může bolet hrudní stěna.

Virová pneumonie může probíhat obdobně jako zánět způsobený bakteriemi. Teploty jsou ale většinou spíše nižší, je přítomen dráždivý kašel bez vykašlávání. Dosti často se k těmto obtížím přidávají typické známky virové infekce – bolesti hlavy, svalů a kloubů.

Zvláštním typem zápalu plic je tuberkulóza (TBC). Na TBC je nutné myslet u osob s oslabeným imunitním systémem, HIV pozitivních, bezdomovců, ale může se vyskytovat i u jinak zcela zdravých jedinců. Nemá tak dramatické projevy jako ostatní pneumonie. Projevuje se spíše únavností, pocením, hubnutím a jen lehce zvýšenými teplotami. Postupně se zhoršuje kašel, sputum je hlenové, hleno-hnisavé, může být přítomna krev. Na tuberkulózu se může přijít i při náhodném zhotovení RTG snímku plic.

První pomoc

Pokud máte na základě příznaků podezření, že jste onemocněli zápalem plic, tak musíte navštívit lékaře, aby vás vyšetřil a předepsal vám antibiotika nebo jiné účinné léky. Sami si můžete vzít běžný lék proti teplotě a bolesti. Určitě si lehněte do postele a buďte v teple.

U lékaře

Lékař si s vámi nejprve o vašich obtížích popovídá. Bude ho zajímat jak dlouho již máte kašel, teplotu, jak je teplota vysoká, jestli něco vykašláváte a jakou to má barvu. Přeptá se vás na pocity nedostatku vzduchu a bolesti na hrudníku. Dále se bude lékař dotazovat na vaše ostatní onemocnění, hlavně srdce, plic a poruchy imunity.

Sestra vám změří aktuální tělesnou teplotu. Potom vás lékař vyšetří. Pozorně vám poslechne srdce a plíce při hlubokém dýchání. Vyšetří pohledem vaše hrdlo, změří vám krevní tlak, prohmatá břicho a zjistí, zda vám neotékají nohy.

V případě pochybností bude nutné vyšetření krve, kde se sledují známky zánětlivého onemocnění (sedimentace, krevní obraz atd.). Důležité je rentgenové vyšetření hrudníku, ze kterého je jasně patrné, zda se o zápal plic jedná nebo ne. Z rentgenového snímku ale nelze určit původce zánětu. Proto se posílá sputum na kultivační vyšetření, při kterém se může otestovat citlivost na antibiotika u bakterie způsobující zánět. Toto vyšetření není naprosto nezbytné, provádí se většinou až v případě, kdy nasazená antibiotika nezabírají.

Léčba
V případě bakteriálního zánětu plic jsou indikovaná antibiotika; v lehčích případech v polykací formě, v těžších formou injekcí do svalu nebo do žíly. Při nekomplikovaném průběhu jinak zdravých osob je možná léčba doma. Samozřejmě musíte zůstat v klidu, v posteli, dostatečně pít. Při horečce se mohou podávat běžně dostupné léky na zvýšenou teplotu, které uleví i od případných bolestí hlavy a hrudníku. Používají se také léky na ulehčení odkašlávání (mukolytika, expectorancia).

V těžších případech nebo u rizikových nemocných je někdy nutná hospitalizace. Jsou totiž potřeba pravidelné kontroly lékařem a sestrou, podávání antibiotik do žíly, infuzí a kyslíku.

Pokud jsou antibiotika zvolena správně, tak můžete očekávat efekt nejdříve za 2 dny. Jako první ustupuje teplota, teprve později kašel a ten může přetrvávat dosti dlouho. Rentgenový obraz se lepší až za 2-4 týdny. Antibiotika je nutné užívat dle instrukcí lékaře, nejčastěji 10 dní. Pokud byste léčbu přerušili dříve, tak je riziko, že všechny bakterie ještě nebyly zlikvidovány a zápal plic se může vrátit. Bakterie pak většinou už tak dobře na běžná antibiotika nereagují a léčba bývá složitější.

V případě virové pneumonie se většinou také podávají antibiotika jako prevence pomnožení bakterií, i když na viry antibiotika neúčinkují. Léky zabraňující množení virů se používají jen u velmi rizikových skupin nemocných. U jinak zdravých jedinců se organismus většinou dokáže ubránit sám.

Co neovlivníte

Vznik zápalu plic většinou nelze žádným způsobem předvídat. Náchylnější ke vzniku zápalu plic jste, pokud máte oslabený imunitní systém, ať již vlivem jiného onemocnění, v období zotavování po nemoci nebo vlivem některých léků.

Co můžete sami

V období zvýšeného výskytu infekčních nemocí dýchacích cest omezte co nejvíce pohyb mezi lidmi, tedy v dopravních prostředcích, v kinech atd.
Pokud patříte mezi osoby se sníženou imunitou, tak vám lékař možná navrhne očkování proti některým typům zápalu plic.


autor: Redakce