Mateřská znaménka a změny pigmentace

Mateřská znaménka a změny pigmentace
7. 3. 2014 10:51

Mění vaše znaménko tvar či barvu? V případě změny tvaru pigmentu, a to i ve smyslu depigmentace (čili ztráty kožního pigmentu), změn povrchu nebo v případě krvácení, mokvání či nehojení je nutné a důležité tento projev konzultovat s dermatologem. Lidé by měli být poučeni o možnostech léčby a pravidelně navštěvovat specialistu dermatologa jedenkrát ročně, především pokud mají větší počet pigmentových projevů.


MATEŘSKÁ ZNAMÉNKA


Vůbec nejčastější pigmentový kožní projev jsou pigmentové névy (naevus pigmentosus), které běžně nejsou "normální" součástí kůže. Oválné, plošné projevy, charakterizované přítomností pigmentových buněk (melanocytů) obsahujících melanin.


Co je melanin?


Melanin (pigment) je barevná látka obsažená v kůži, vlasech, duhovce oka. De facto určuje zbarvení našich vlasů, očí, kůže a zvyšuje se působením ultrafialového záření, před kterým nás zároveň chrání. V létě opálí do bronzova, ale pokud slunění přeženeme, může nastat problém. Pigmentové névy se lidově nazývají mateřská znaménka.


Proč? Je to dáno tím, že takový typ kůže se dědí a tato znaménka se většinou nacházejí na kůži od dětství, postupně přibývají i během dospívání. Ovšem ty, které vzniknou v dospělosti, mohou být někdy nebezpečné.

"Znaménka"
se dělí podle vývoje na tři stadia. První stadium je plochý projev, tmavě hnědě zbarvený (zvaný junkční névus), pigmentové buňky se v tomto stadiu nacházejí v horních vrstvách kůže. V dalším stadiu pronikají névové buňky do hlubších vrstev kůže a projev se uprostřed vyklenuje (intradermální - nitrokožní - névus). Svým tvarem připomíná sázené vejce.

Postupně může vzniknout hnědý hrbol hnědé až tmavě hnědé barvy, ale odstín se také může shodovat s barvou kůže. Jeho velikost je od několika milimetrů po několik centimetrů. Povrch může být někdy rozbrázděný. Takový projev je pravidelně pigmentovaný, ostře ohraničený od okolí a často bývá dokonce ochlupený.

Podle toho, ve které vrstvě kůže se melanocyty nacházejí a jak jsou uspořádány, dělíme pigmentové névy (mateřská znaménka) na různé typy.

S přihlédnutím na jejich chování je dělíme na benigní (nezhoubné) a maligní (zhoubné), dále se dají dělit podle doby vzniku na vrozené a získané. Obecně pro jakékoli pigmentované projevy platí, že odstraňovat je může vždy jen lékař!


NEZHOUBNÉ (BENIGNÍ) PROJEVY


Nezhoubné projevy jsou takové, které nás neohrožují na životě a ze kterých se nevyvíjí žádný zhoubný projev. Odborně se jim říká benigní projevy a patří k nim:


Pihy (efelides)

- mnohočetné drobné plošky, které jsou uniformně (jednotně) pigmentované, vyskytují se kdekoli na těle a obličeji, jejich zbarvení se zvyšuje po působení UV záření. Objevují se od dětského věku a velký vliv zde sehrává dědičnost. Podkladem jejich vzniku je zvýšené množství pigmentu, nikoli melanocytů.


Lentigo senilis (sluneční skvrny)

- ostře ohraničené plošky s nepravidelnou pigmentací. Vyskytují se především na místech nekrytých oděvem, chronicky vystavených UV záření. Jsou typické spíše pro vyšší věk, ale mohou se vyskytnout i v mladším věku, především po spálení sluncem. Z tohoto projevu se nevyvíjí maligní melanom.


Seboroická keratóza

- ostře ohraničená ploška, světle až tmavě hnědá, někdy s jemnými šupinkami. Vzniká opět na nekrytých partiích. Pigmentace se nemění po expozici UV zářením. Z tohoto projevu se nevyvíjí maligní melanom.


Cafe-au-Lait skvrna

- světle hnědý útvar s průměrem nad pět centimetrů, který se nemění a může být vrozený. Pokud se vyskytuje mnohočetně, může poukazovat na některé další choroby.


Modrý névus (n. coeruleus)

- tmavě šedě až modře zbarvený projev tvaru pupínku až nodulu (hrbolku, uzlíku). V tomto případě se melanocyty nacházejí v hlubších vrstvách kůže, proto na povrch prosvítají tmavě modře. Vznikají v dětství a v dospívání.


ZHOUBNÝ (MALlGNí) MELANOM


Melanom je zhoubný melanocytární nádor, jehož výskyt poslední dobou výrazně stoupá, ale zároveň naštěstí klesá počet lidí, kteří na něj zemřou. Největší výskyt je mezi 20 a 60 lety s tím, že se posouvá věková hranice výskytu směrem dolů.

Častěji se vyskytuje u bělochů než u pigmentovaných ras, kde jej nalézáme jen zřídka. Jedním z důležitých vlivů na jeho vznik, kromě genetické dispozice, je působení UV záření, zvyšující se nadmořská výška a blízkost rovníku.

Dalším důležitým rizikovým faktorem je typ kůže. Lidé, kteří se snadno spálí, mají větší riziko vzniku maligního melanomu. Mezi další rizikové faktory patří těžké spálení sluncem v dětském věku, intenzivní expozice UV záření a samozřejmě také doba expozice - vystavení slunečnímu záření. Důležité je umět rozeznat podezřelé projevy, ze kterých se zhoubný nádor může vyvinout.

Mezi známky pro počínající zhoubný zvrat patří: změna barvy, velikosti, okrajů a povrchu daného útvaru. Navzdory pokroku je jedinou ideální léčbou včasná excize (vyříznutí)! Stále se ze strany pacientů setkáváme s neodůvodněnou pověrou, že pigmentové léze se nemají chirurgicky odstraňovat.

Skutečně se jedná o pověru, prodleva je velmi nebezpečná a může mít za následek úplný vývoj maligního melanomu. V některých případech však už bývá na záchranu pozdě ... Proto je důležité projev nesledovat zbytečně dlouhou dobu a jít na specializované vyšetření co nejdříve, protože v době svého počátečního růstu je melanom plně léčitelný pouhým chirurgickým vyříznutím.


VROZENÉ (KONGENITÁLNÍ) NÉVY


Jde o anomálii, která se na kůži nachází již při narození. Podle velikosti se dělí na névy malé (do 1,5 cm), střední (1,5-20 cm), a névy velké (rozměr přesahuje 20 cm). Práce a studie z posledních let naznačují, že zejména tyto velké kongenitální névy jsou častěji spojeny se vznikem maligního (zhoubného) melanomu.

Odstranění kongenitálního névu (přiměřeně velikého) je možné relativně jednoduchým chirurgickým postupem do dvou týdnů věku novorozence. V dalších letech je potom odstranění někdy problematické, ne-li nemožné.


Naevus spilus

- také vrozený névus (anomálie kůže). Jeho vzhled a zbarvení ale není rovnoměrné, je skvrnité. Jedná se o plošný projev světle hnědé barvy. V její ploše jsou roztroušeny drobné hnědočerné tečky až hrbolky. Zůstává stacionární, nemění se.


ZíSKANÉ NÉVY


Získané névy (znaménka) jsou mnohem častější u bělochů než u černochů nebo orientálců. Začínají se tvořit od prvních let života a jejich počet se postupem věku zvyšuje. Tvoří se do 30 let. V některých rodinách se u více členů nachází vysoký počet pigmentových znamének, týká se to především lidí se světlou kůžÍ. Čím vyšší je ovšem počet pigmentových névů, tím větší je liziko vzniku maligního (zhoubného) melanomu.

Pigmentové névy se vyskytují všude po těle, na sliznicích, v nehtovém lůžku, na dlaních i ploskách. Vždy jsou rovnoměrně pigmentované, ostře ohraničené od okolí, mají pravidelný tvar a na jejich povrchu je zachován kožní reliéf. Někdy může dojít k zánětu.

Je to dáno tím, že součástí takového projevu nebo v jeho těsné blízkosti se nachází mazová žlázka a ta se zanítí - vypadá to potom jako uhřík. Jde o neškodný stav, který lze zhojit antibakteriálními léčebnými přípravky. V případě poranění pigmentového névu (např. o část oděvu nebo podobně) dojde většinou během několika dní k úplnému vyhojení.


Halo névus

- znaménko s periferní depigmentací, kolem kterého se tvoří bílý lem (okrajové zesvětlení). Častěji se vyvíjí v mladém věku. Tento projev není nebezpečný.


ATYPICKÉ (DYSPLASTICKÉ) NÉVY


Jedná se o nepravidelně pigmentované útvary, větší než normální pigmentové névy, nepravidelně ohraničené, asymetrického tvaru, se zachovaným kožním reliéfem na povrchu. Mohou se vyskytovat mnohočetně - potom jde o syndrom dysplastických névů.
Tyto projevy mohou být spojeny se vznikem zhoubného melanomu. Atypická znaménka (névy) se vyvíjí nejen v pubertě, ale spíše ještě později (ve 3.-4. dekádě). Toto se netýká běžných pigmentových névů. Atypické névy se vyskytují všude po těle, nejvíce na zádech, na tvářích.
Definitivní stanovení diagnózy je možné pouze histologickým vyšetřením.


VAROVÁNí PŘED SLUNĚNíM


Osoby s dispozicí, tzn. se světlou kůží, s mnohočetným výskytem benigních (nezhoubných) pigmentových névů, s mnohočetným výskytem atypických névů a s výskytem melanomu v rodině, by se neměly slunit vůbec, ani s UV filtry. Do solárií by tito jedinci také neměli vůbec chodit. Nebezpečí je příliš vysoké.

Pro osoby zdravé, nezatížené dispozicí, platí ochrana UV filtry podle typu kůže a podle geografické polohy.
Velkou pozornost je třeba věnovat malým dětem a dospívajícím a dopřát jim maximální možnou ochranu.


HYPERPIGMENTACE


Pigmentové skvrny se mohou vytvořit náhle, například po intenzivním slunění, jako následek spálení kůže a jejího poškození, nebo mohou vznikat ve vyšším věku jako důsledek chronické expozice UV záření.

Ženy kolem třiceti až čtyřiceti let nejvíce trápí poruchy pigmentace v obličeji, které vznikají nejčastěji v souvislosti s hormonálními změnami v organismu, až rovněž již během těhotenství nebo při některých hormonálních poruchách. Hyperpigmentace je skvrnitého, mapovitého charakteru a většinou se nejprve objevuje nad horním rtem. Zde může díky svému zvýraznění, např. na slunci, imitovat "knírek".

Dále se může šířit na tváře, ale i na čelo. Kolem očních partií naopak vzniká depigmentace. V průběhu těhotenství se hyperpigmentace nachází i jinde na těle.

Souvislost mezi změněnou hormonální aktivitou a projevy abnormální pigmentace je spíše vypozorována, přesný mechanismus vzniku těchto změn není ještě znám. Tyto projevy s expozicí UV záření (pokud je slunce intenzivní) dále tmavnou a naopak v zimě mohou blednout (pozor na zimní sporty v horských oblastech!).

Je potřeba si uvědomit, že příčina vzniku pigmentových skvrn (na úrovni pigmentových buněk) není známa, není tedy možné je trvale stoprocentně odstranit.

Další plošné skvrny mohou vznikat hlavně v souvislosti s působením UV záření. Plošné hyperpigmentace vznikají jako důsledek poškození kůže UV zářením s následným narušením její schopnosti regenerace. Jelikož jejich původní příčinou je spálení sluncem (nebo jiným zdrojem záření UV), mohou se vyskytovat i u mladších jedinců nebo vznikají v důsledku chronické expozice UV záření, a to je již výsada ročníků starších. Jejich lokalizace je typická na místech, která nejsou chráněna oděvem.

Jde hlavně o čelo, spánky, hřbety rukou a paží, ramena. Současně se na kůži vyskytují i jiné známky poškození kůže, resp. jejího předčasného stárnutí (vrásky, suchost, ztráta pružnosti). Tyto skvrny na slunci dále netmavnou. Dají se odstranit, ale ani zde není výsledný efekt ideální, protože kůže příliš vystavovaná slunci nemá dostatečnou schopnost regenerace. Po dalším opalování se skvrny mohou vyskytnout stejně a často se stav, při nedodržení preventivních opatření, dále zhoršuje.


LÉČBA PIGMENTOVANÝCH PROJEVŮ


K odstranění nežádoucích pigmentovaných projevů na kůži existuje několik metod. Za prvé je důležité stanovit diagnózu. To znamená, že je nutné určit, o jaký projev jde. Metody k odstranění se dají rozdělit na chemické a fyzikální.

Mezi chemické metody patří chemický peeling. K bělení používáme kyselinu glykolovou, kyselinu askorbovou. kyselinu trichloroctovou, fenol, hydrochinon, kyselinu azelainovou, avšak jenom některé z těchto kyselin lze použít ve vysoké koncentraci. Pokožku lze nejen bělit, ale je možné i slupovat povrchovou vrstvu epidermis. U tohoto postupu není možné přesně kontrolovat hloubku působení, v každém případě by tuto metodu měl provádět jen zkušený odborník.

Mezi fyzikální metody léčby patří slupování podchlazením a slupování laserem. Principem použití laseru je fototermolýza (např. rubínový laser) a evaporizace
(C02 laser a erbiový laser).

Fototermolýza spočívá v termálním poškození cílové tkáně, kdy dojde k přeměně světelné energie na tepelnou. Evaporizace znamená "odpaření" (vody), kdy dochází k jemnému slupování tkáně v rozsahu, který je přesně definován pomocí počítače. Naproti tomu pigmentové névy a ložiska podezřelá z nádorové přeměny je nutno odstraňovat klasickou excizí neboli vyříznutím.

K vyříznutí lze použít skalpel normální, ale i laserové světlo, které je koncentrováno do jednoho bodu a tím lze provést přesně definovaný řez do tkáně.




                                      

 
autor: Redakce