Diabetes mellitus 1. typu - civilizační choroba

Diabetes mellitus 1. typu - civilizační choroba
02.12.2013 7:42

Diabetes mellitus je jednou z nejrozšířenějších civilizačních chorob. Vznik nemoci je spojen s poruchou funkce slinivky. Slinivka, nebo-li pankreat obsahuje velké množství beta-buněk, což jsou buňky, které vyrábí inzulín. I kolem pouhých 20% funkčních buněk dokáže plně nahradit 80% nefunkčních, takže nemoc nemusí být vůbec rozpoznána. Pokud tento počet klesne, vzniká nemoc – cukrovka.

Cukrovka tohoto typu vzniká, protože tělo „omylem“ zničí beta buňky slinivky břišní, které produkují inzulín.

Inzulín je hormon, který je nezbytný pro zpracování krevního cukru. Před objevem inzulínu Kanaďany Bantingem a Bestem to byla smrtelná choroba.

Léčba cukrovky 1.typu znamená doživotní podávání několika injekcí inzulínu denně.

Postihnout může člověka prakticky v každém věku. Na jejím vzniku se podílí vlivy vrozené, ale i faktory zevního prostředí.


Jak se projevují příznaky cukrovky?

Člověk hubne, má velkou žízeň a hodně močí, může ho svědit kůže. To jsou nejčastější příznaky. Vyšetření na cukrovku v takovém případě není dobré odkládat, protože by celá situace mohla vyústit až v život ohrožující rozvrat vnitřního prostředí.

Možná se ptáte - jak vypadá potom „takový normální den diabetika“? Úplně stejně jako u člověka bez cukrovky, chodí do školy nebo do práce, stará se o děti atd. Pouze si musí píchnout inzulín, také je potřeba si vyšetřovat cukr v krvi a moči a dbát na zdravý životní režim. Dietní opatření už nejsou dnes u diabetika 1.typu tak přísná jako v minulosti a tak je možné si v rámci dietního plánu dopřát třeba normální sladkou zmrzlinu nebo kousek čokolády. Zdůrazňujeme, že se toto týká cukrovky 1.typu. Ještě musíme zmínit, čím je člověk, který si píchá inzulín ohrožen a o čem by měla být informována široká veřejnost.


Je to takzvaná hypoglykémie čili nízký krevní cukr. Je totiž těžké se s dávkou inzulínu přesně „trefit“ do aktuální potřeby organizmu a tak se někdy stane, že je ho málo a krevní cukr je vysoký nebo naopak je ho hodně a hladina krevního cukru klesá. A to je nebezpečná situace. Každý diabetik by o ní měl být poučen, má sebou nosit průkaz, že se léčí inzulínem a hlavně nějaký cukr nebo jinou sladkost. Při hypoglykémii je člověk zmatený, potí se, někdy příznaky připomínají opilost.


A přitom stačí podat pár kostek cukru a rychle dojde k úpravě. Pokud by pomoc nebyla dostatečná a hypoglykémie by byla těžká - může dojít až k bezvědomí a event. i k smrti. Člověk v bezvědomí nesmí nic jíst ani pít, protože by se udusil. Nutné je tedy zavolat Rychlou záchrannou pomoc a přivolaný lékař podá cukr přímo do žíly a celý stav se upraví.

Cukrovka 1. typu je běžnější u bělochů

Příznaky onemocnění

  Jedna z prvních a nejčastějších otázek, na kterou se lidé ptají, je: „A jak jsi vlastně poznala, že máš cukrovku?“

  1. typ cukrovky se pozná poměrně snadno. Mezi obvyklé příznaky patří časté močení (zhruba každou půlhodinu), velká žízeň a hlad (v pozdější fázi však i nechutenství), úbytek hmotnosti, únava, spavost a malátnost.

  Teď bych chtěla všechny tyto příznaky logicky vysvětlit:

1) časté močení – z jídla se dostává, jak už bylo řečeno, do těla glukóza. Ta koluje v krvi a buňky si z ní pomocí inzulínu berou energii. Pokud však tělo inzulín nemá, buňky nedokážou glukózu využít a ta se v krvi hromadí. Tělo se jí proto musí zbavit. A to tak, že ji bez využití vylučuje močí.

2) s tím souvisí velká žízeň – tím, že se tělo zbavuje velkého množství tekutin močí, musí si je opět obstarat.

3) hlad – protože člověk nedokáže glukózu využít, buňky nemají energii a žádají o její přísun. Ony ale neví, že je jejich snaha zbytečná, protože si tělo nevyrábí inzulín a tak se k nim energie nemůže dostat. Stav člověka se dokonce zhoršuje. Má paradoxně hlad, ale čím víc jí, tím se v krvi objevuje stále více glukózy, které se tělo musí bezpodmínečně zbavit.

4) úbytek hmotnosti – tělo nedokáže získanou energii spotřebovat. Buňky „trpí hlady“. Dokonce ani energii uloženou v játrech nedokáže zužitkovat. Člověk je velmi slabý, často unavený a malátný. Tělo tedy hledá jiné zdroje energie. Ty nalézá v tucích. Tím, že spaluje tuky, člověk hubne.

 

Co jsou to ketony a ketoacidóza

  Tuky je však člověk nedokáže správně zpracovat a nedokonalým „spalováním“ vznikají ketolátky, neboli ketony.

  Nejznámější z nich je aceton. Jsou to odpadní látky a doslova „otravují“ tělo. Organismus je vylučuje močí. Při velkém množství se jich už tělo nedokáže zbavovat, takže se v organismu hromadí a vzniká pro diabetika nebezpečný stav, zvaný ketoacidóza. Častým močením dochází k dehydrataci organismu.

  Ketoacidóza se pozná hlavně podle zvracení. Pokud člověk zvrací, nedokáže nahradit tekutiny, které ztrácí močí. Tím dochází k závažné dehydrataci a enormnímu okyselení těla ketony. Tento stav vede k diabetickému kómatu (bezvědomí) a bez včasného zásahu může končit i smrtí. Bohužel většina lidí diabetické kóma nepozná a mylně se domnívá, že jde o opilost. Svým včasným přičiněním by mu však mohli zachránit život.

autor: Redakce