Klidně o vytváření institucíod Raula Montanarihowrite.jpg Pokud se Riccardo Ferrazzi snažil dostat na konec Veronesiho řeči, také jsem občas nadskočil, protože jsem to prostě nedokázal.
Přál bych si, aby se nikdo nerozhněval, www když řeknu, že tento projev je extrémně zpackaný; jsou autoři, kteří jsou dobří v tvorbě románů – a také Veronesi je určitě jedním z nich.
Kteří však mohou mít problémy s myšlením
Vynechám komentáře o luxusu zásadního zpracování programů skládání v rámci kurzu skladatelského školení a odvolávání se na svou vlastní zkušenost učitele v Holdenu. Diskuse však zůstává nesourodá a občas rozporuplná, zvláště zajímavá jako Veronesiho zásadní platba za zkoumání jeho vlastní autorské činnosti (viz bod o známém „dilematu 2. příběhu“).
Výsledkem je, že pokud jde o konverzaci o skládání školicích kurzů, sloupek s komentářem k příspěvku „Expert a amatér“, přestože je stručný, je zatím mnohem zajímavější než položka, která jej vygenerovala.
Mám svůj názor ve 2 slovech.
1. Když jsem byl malý kluk, děsilo mě vytváření kurzů (ten nápad určitě: tehdy byl jen jeden v Pontiggii). Byl jsem nesmírně přesvědčen, že se mohu stát spisovatelem, když budu dělat cokoliv.
2. V současné době udržuji kurzy.
3. Kromě začátků jako návštěvník v programech jiných jednotlivců a také několika cyklů konferencí (specifikoval bych je jako setkání, nikoli školení) prozkoumaných společně s Tizianem Scarpou, pořádám programy v Miláně péče o místo, strukturovaná kolem minimálně 10-20 konferencí.
Toto je správný způsob absolvování kurzu, a to ze základního důvodu, že hodina nápaditého tvoření musí být teoreticko-praktická. Takže: 3 čtvrt hodiny vysvětlování i kontrastu, tolik času investovaného komentováním textů, které tu a tam tvoří jednotlivci.
Vytvořeno v domě, stejně jako napraveno v prvních okolnostech v domě, je jasné: je to nepříjemné, ale je třeba to udělat.
To je můj závazek a také to funguje
V jakém smyslu to funguje? V tom smyslu, že v průběhu let jsem skutečně viděl, jak se lidé projevují nadšení, ale zcela ignoranti a poté se stávají velmi, vynikajícími. Každý s ohledem na své vlastní cíle.
Kdybych byl skutečně jako chlapec navštěvoval takové školení, nepoznávám, zda bych byl nakonec mnohem lepší spisovatel, než jsem; Určitě vím, že bych si určitě ušetřila 10 (10) let, víceméně mezi 20. a také 30. rokem, ztracených v nepříjemném, neorganizovaném, podivném úsilí.
- Okamžitě bych měl jasné návrhy týkající se toho, na co se ptát sám sebe, ohledně poštovní zeměkoule a také mnoha různých dalších věcí.
- Dokážu sestavit kontrolní seznam autorů, hlavně Američanů, kteří skutečně opustili skladatelské školy.
Budu jmenovat jednoduše jednoho a doufám, že to bude stačit: Bret Easton Ellis, o kterém přímo přemýšlím jako o jednom z nejúžasnějších žijících anglo-amerických vypravěčů, navíc o skutečném mistrovi psaní, s extrémně individuálním designem, ve kterém jsme nevidím žádnou stopu po „domácím úkolu se všemi drobnostmi, který je třeba umístit“, který by mohl právně předvídat od praktikanta tvůrčího psaní.
Stejně tak vzhledem k tomu, že úplně první Ellisovy příběhy, které jsou částečně objeveny v “Acqua dal sole”, a také jeho velmi rané umělecké dílo “Meno di no”.Ještě jedna, žena, abych byl spravedlivý: Erica Jong.